Bezlesí v české krajině
Pro nás a naši krajinu je turecká cesta, o které jste se dozvěděli včera, mementem. Naše krajina má za sebou obdobnou historii, jejíž následky dnes pociťujeme v plné míře.
To, co se dnes děje v Turecku, se dělo u nás v době našich prapradědečků a pradědečků a dodnes pokračuje. Když porovnáme staré fotografie české krajiny se současným stavem, máme dojem, že ty staré pocházejí odněkud z Bosny. Dnes většinu zachycených prostorů pokrývá les. Okolí Prahy je smutným výsledkem budování zeleného pásu a zkrášlení opuštěných pastvin. Stejně truchlivé bylo i zalesnění Řípu zahájené r. 1847, které mělo tuto památnou horu navrátit do takového stavu, v jakém naň vystoupil praotec Čech – aspoň dle představ tehdejších vlastenců. Uvedené akce byly namnoze prováděny z idealistických pohnutek, nesledovaly jen ekonomický prospěch, ale i zkrášlení krajiny.
V menší míře tato činnost dále probíhá. Příkladů je bezpočet, uveďme jen dnešní rezervaci Tiché údolí na severozápadě Prahy nebo hrad Trosky. Dnes skloňujeme do omrzení úhyn horských smrčin, ale to, co zpestřovalo volnou krajinu a dnes beznadějně mizí, nejsme již schopni vnímat.
Článek publikujeme se souhlasem časopisu Vesmír 10/2011.
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
