Noblesní strohost…

3. září 2015

Anebo také: …ostýchavost, niternost, možná velká dávka skepse, ale i ironie, někdy ovšem rovněž přísnost a odměřenost… To vše spojeno se štíhlým, asketicky působícím zjevem, současně s příjemným hlasem. Tak bychom mohli – jakkoli ve zkratce a s velkým zjednodušením – vyjádřit podstatu herecké osobnosti Zdeňka Řehoře. Narodil se v Jičíně a od onoho okamžiku uplynulo 30. srpna už 95 let.

Jeho životní dráha v mladých letech nenaznačovala, že z něj jednou vyroste výrazná herecká osobnost. Studoval totiž učitelský ústav (v Jičíně, později v Praze). Praha mu však otevřela pohled do široké sféry kulturních událostí, z nichž mu nejvíce učarovalo divadlo. Nejpilněji navštěvoval Burianovo Déčko, pak také Osvobozené divadlo. Měl štěstí – zásluhou přátel se mu podařilo dostat se – v úloze statisty – do ansámblu D 34.

Z.Řehoř (vlevo) a recitační sbor EFB-1947

Herectví začal Řehoř studovat u slavné herečky Burianova divadla Loly Skrbkové. Během válečných let už působil jako profesionální herec. Nejprve v Pražském dětském divadle Míly Melanové, později ve Větrníku. Po válce prožil dvě sezóny v Divadle pod Plachtou, znovu v Burianově D 46 a od roku 1950 zakotvil v Divadle na Vinohradech, kde působil až do své smrti v roce 1994.

Z.Řehoř, St.Neumann a J.Šejbalová-natáčení hry Javorová máma

Zd.Řehoř, St.Neumann a J. Šejbalová - natáčení hry Javorová máma Foto: Archivní a programové fondy ČRo

V druhém největším pražském divadle hrál Zdeněk Řehoř tedy čtyřiačtyřicet let. Za tu dobu ztvárnil desítky výrazných a přesně charakterizovaných rolí. A byly to úlohy žánrově neobyčejně pestré i protikladné – vytvářel postavy v komediích, ale i dramaticky složité charaktery. Byl pistolníkem Joem (v Limonádovém Joovi), Poloniem v Hamletovi, páterem Velebou ve Veselých paničkách windsorských, Kalafunou ve Strakonickém dudákovi, Janem Hlubinou v Měsíci na řekou, majorem v Rozmarném létě…

Zdeněk Řehoř - civilní portrét
0:00
/
0:00

Bohatství úloh mu nabídl i film a televize (dnešní mladí diváci si Řehoře nejspíš nejsnáze vybaví jako hajného z pohádek o Krakonošovi). Jeho precizní hlasové práce využívali hojně i rozhlasoví režiséři. I zde je možné jmenovat jen namátkou a připomenout, že hrál mimo jiné v rozhlasových hrách Bětka Veselka (H. Benešová, 1984), Případ Avogadro (J. Just, 1981), v adaptaci Brechtova Kavkazského křídového kruhu (1978), v dramatizaci Bassovy Klapzubovy jedenáctky (1980), ve společensky kritické hře Karla Tachovského Kvintet (1984), v Nezvalově a Calderonově Schovávané na schodech (1993)… Z některých rozhlasových rolí nabízíme krátké zvukové ukázky.

Režisér Hoblík, J.Švorcová a Z.Řehoř-Noční bilance 1964

Režisér Oldřich Hoblík, Jiřina Švorcová a Zdeněk Řehoř - natáčení hry Noční bilance - 1964 Foto: Archivní a programové fondy ČRo

Řehořův herecký styl se vyznačoval civilismem a uměřeností, za nimiž ovšem diváci (také posluchači) vždy cítili jeho pokoru a úctu k člověku.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...