Neznámá z Letňan. V hlavní roli zrada a odplata?

Případ, který nemohl být kvůli zvolené metodě vyšetřování v 70. letech vyřešený. Vrah, který i přes nespočet důkazů nemohl být odsouzený.

Účinkují: Marcela Nohýnková, Klára Sedláčková-Oltová, Jan Vlasák, Aleš Procházka, Tomáš Kobr, Hanuš Bor a další
Připravila: Bronislava Janečková a detektiv Rudolf Čížek
Režie: Vít Vencl
Zvuk: Petr Šplíchal
Natočeno: 2016

Na jaře 1975 v lesíku Bažantnice v katastru obce Letňany v Praze 9 byla nalezena mrtvola ženy. Tělo bylo nahé, bez oděvních svršků a dokladů. Mrtvola byla v pokročilém stadiu rozkladu. Podle pitvy smrt nastala před 2 až 4 týdny, přičemž se vycházelo ze stadia vývoje larev hmyzu v těle.

Smrt byla pravděpodobně způsobena udušením. Svědčily o tom krevní výrony a překrvení sleziny. Věk ženy byl stanoven na 18 až 21 let. Na hřbitově v Ďáblicích, asi kilometr od místa nálezu těla, byly nalezeny rozházené ženské oděvní svršky. Vlasy na nich patřily oběti z Letňan.

Případ odložen

Na základě ohledání místa činu, pitvy a expertiz se tipovalo v pátrací evidenci pohřešovaných osob. Všech sedm vytipovaných žen ale bylo postupně vyloučeno. Buď kvůli zjevným fyzickým rozdílům, nebo proto, že doba mezi pohřešováním a nálezem těla neodpovídala předpokládanému času úmrtí.

Kvůli stupni rozkladu nešla zhotovit ani fotografie oběti pro média. Mrtvá žena zůstávala neznámou. Trestní stíhání tak bylo koncem roku 1975 přerušeno.

Případ znovuotevřen

V roce 1979 případ přebral detektiv Rudolf Čížek. Vyžádal si hydrologický a meteorologický posudek místa nálezu v období od 1. května do 21. srpna 1975. Průměrná teplota vzduchu na místě nálezu byla nižší až o 4,5 °C, než se předpokládalo, zatímco průměrná vlhkost byla vyšší až o 28 %.

„Hydrometeorologická situace na místě mohla ovlivnit vývoj posmrtných změn v tom smyslu, že doba smrti mohla nastat mnohem dříve než měsíc od nálezu těla,“ napsala soudní znalkyně. „Vražda se tak mohla odehrát i o dva měsíce dříve, než se původně předpokládalo,“ došlo detektivovi Čížkovi.

Metody identifikace oběti

Stále ale chyběla totožnost. Na vině mohla být i metoda superprojekce, která porovnává lebku s fotografií pohřešované osoby. Vychází se přitom z fotografie ánfas, což byl v 70. letech problém, protože fotograf osoby při portrétování většinou různě natáčel. Porovnání fotografie s lebkou tak bylo velice nepřesné.

Detektiv tedy aplikoval metodu vědce Gerasimova, která z kostí vypočítává sílu měkkých tkání, na základě čehož rekonstruuje podobu. Podle lebky tak profesorka Tittelbachová z Karlovy univerzity vymodelovala portrét, který tehdy známý kadeřník Matuška doplnil typickými účesy té doby. Vlasy byly zajištěny z místa činu, takže se vědělo, že mají mít hnědou barvu. Vznikl tak první portrét pro média.

První zpráva: Student nahlásil, že mu portrét velice připomíná dívku Marii, která je doučovala angličtinu nebo němčinu. Pamatoval si, že pracovala v Psychiatrické léčebně v Bohnicích. Věděl i, kde bydlela, protože na doučování chodili k ní domů.

Ukázalo se, že šlo o poněkud osamělou, věřící ženu, kterou pronásledoval starší muž. Dnešním jazykem stalker. Čekal na ni před prací, osahával ji v kostele, s největší pravděpodobností ji i znásilnil.

Případ zrady a odplaty?

„Svědkyně dále uvedla, že Roman F. pohřešovanou pozval pod různými záminkami na chatu do Klánovic, a když s ním opět odmítala mít pohlavní styk, svázal ji a škrtil ji. Pak si sám uvázal provaz s tím, že se oběsí. Pohřešovaná musela slíbit, že se za něj provdá.“

Podezřelý Roman F., narozený roku 1911 ve Starém Hrozenkově a původním povoláním technik, spáchal tři dny po vraždě v roce 1975 sebevraždu. Mezi jeho věcmi byla nalezena i fotografie venkovského domu, na jejíž druhé straně byl nápis: „zrada – odplata – spadla klec!!!“

Kriminální minulost „nevinného“

V roce uškrcení Marie mu bylo 65 let. Předtím byl dvakrát ženatý. Obě své ženy týral: bil je a škrtil až ke ztrátě vědomí. Druhá žena s ním toto peklo vydržela 11 let. Další oběť, jistá Zdeňka, jeho týrání ale nahlásila. Od roku 1970 byl tedy znovu stíhán pro týrání a omezování osobní svobody.

Už po 14 dnech známosti po mně chtěl pohlavní styk. Když jsem odmítla, zavedl mě do lesíka za městem, kde mne škrtil a roztrhal na mně šaty. Pořád mě napadal, vyhrožoval, že nás oba zabije, pořezal mě nožem, škrtil, a tak jsem to řekla mamince. Rodiče se pak domluvili a jednou brzy ráno mne odvezli do kláštera v Napajedlech, abych byla v bezpečí. Jenomže on mě tam našel a jednou, když jsme šli společně s dalšími schovankami na vlak, tak počkal u nádraží a postřelil mě na ruce, a byl za to odsouzen. To bylo v jednačtyřicátým. Jenže dostal jen podmínku na pět let a já se bála dál. Sama si dnes už nedovedu vysvětlit, proč jsem si ho po tom všem vzala. Ovládal mě. Sliboval, prosil, ale týral mě. A rodičům řekl, že když si ho nevezmu, tak mě zabije. Tak nakonec se svatbou souhlasili. Taky se báli. Jenomže pak to bylo ještě horší... Pořád si vynucoval pohlavní styk, i několikrát denně. Mlátil mě vším, co měl po ruce. Byla jsem samá modřina. Pak si do bytu vodil milenky a mne zamykal do komory. Někdy i na celý den. Bála jsem se jít na policii. Byla jsem ráda, že jsem se ho zbavila a že už je to za mnou. Rozvedli nás v roce 1943. Nechtěla jsem se k tomu vracet, prostě úplně škrtnout ty dva roky života. Nezlobte se... Je mi zle, jen když na to vzpomínám.
Z výpovědi Věry F., manželky podezřelého

I když měl soud v Blansku pádné důvody k jeho zadržení, příkaz k dodání do vazby nevydal. V čase normalizace byly možná jiné starosti. „Kdyby jeho předchozí dvě manželky jeho trestní jednání oznámily policii, nemuselo k vraždě Marie dojít,“ myslí si ale dnes detektiv Rudolf Čížek.

Pochybení a paradoxy

Případ plný pochybení měl ale ještě jednu příznačnou a přízračnou dohru. Podezřelý nebyl nikdy potrestán, protože mrtvý nemůže být odsouzen. Z trestního pohledu je tak případ vlastně stále otevřený a podezřelý je bezúhonný občan. V 90. letech byla také lebka oběti znovusrovnána na základě moderních počítačových metod s fotografií devatenáctileté Marie. Kriminalistům tentokrát vyplynula stoprocentní shoda.

autor: Bronislava Janečková
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.