Nezapomeňte zpracovat a uložit podzimní úrodu ze zahrady
Jablka vhodná na uskladnění opatrně odtrhneme ze stromu, na větvích necháme jen podřadnější, třeba i lehce naklovaná jablka a pod stromem padavčata.
I tato méně kvalitní jablka můžeme zkusit zpracovat. Například do jablkových kompotů, můžeme i připravit jablková povidla, jejichž příprava je velmi jednoduchá, a která se chutí vyrovnají švestkovým povidlům. Úplně nejjednodušší je ale příprava strouhaných sterilovaných jablek. Jablka i se slupkou nastrouháme, napěchujeme je do sklenic a zavřené je asi 15 minut povaříme. Takto zpracované plody se pak v zimě výborně hodí do závinů, koláčů, jako pochoutka s ořechy a jogurtem nebo jen jako samostatná svačina. A pokud se urodilo tolik jablek jako letos v některých částech naší republiky, necháme si z nich vyrobit mošt v moštárně. Syrová šťáva je nejlepší, ale nevydrží dlouho. Menší množství můžeme zmrazit, větší množství moštu sterilizujeme varem.
Ořechy
Nikdy bychom je neměli klátit v době, kdy jsou ještě pevně uzavřené v zeleném obalu, a pak je sušit, loupat či namáčet ve vápenaté vodě. Podtržené plody nikdy nebudou mít pěkně vyzrálé jádro a velká většina z nich shnije. Proto počkáme, až začnou ořechy samy padat, případně můžeme plody s viditelně rozpukanou slupkou šetrně sklátit. Ořechy sklízíme za sucha. Pokud je sebereme zralé a suché, můžeme je už bez dalšího dosušování rovnou uskladnit.
Bylinky
Na zimu si můžeme připravit třeba zelenou petrželku. Vybereme pěkný trs, který opatrně s co nejméně poškozeným kořenem vyryjeme a zasadíme do většího květináče. V květináči ho necháme růst venku a teprve ve chvíli, kdy již začíná mrznout, ho přeneseme domů. Tam mu vybereme světlé a chladnější místo. A nespěcháme, zelené natě můžeme sklízet dlouho do zimy.
Celý text najdete v zářijovém čísle časopisu Receptář.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.