Neurolog Hort: Máme málo dětí. Budeme závislí na práci robotů a AI. Lidé budou žít víc sami a samota zhoršuje Alzheimerovu nemoc

V závislosti na genetických dispozicích i životním prostředí propuká Alzheimerova nemoc zejména ke stáří. „Dvacet let probíhá nenápadně, plíživě, nepozorovaně. V mozku dochází ke změnám, ale postiženým ještě nevznikají obtíže, kterých by si všimli oni sami anebo okolí. Čili 20 let je to nepozorovaná, tzv. preklinická fáze, a pak s tím onemocněním průměrně 10 let člověk žije,“ popisuje neurolog Jakub Hort.

Čtěte také

Chcete trénovat paměť? Odložte křížovky a hrajte šachy, radí paměťová expertka

Degenerativnímu onemocnění mozku lze předcházet fyzickou aktivitou ve středním věku a tréninkem paměti už od mládí. „Nesouhlasil bych s tím, co se razí ve školství, že není dobré memorovat. Já se naopak domnívám, že je potřeba memorovat, trénovat paměť, učit se nové věci a mít základní penzum informací ve své hlavě, protože tím si paměť cvičíme.“

Ačkoli se současným nastavením digitálních technologií spojuje horší paměť u dětí, starším lidem podle neurologa mohou digitální aktivity prospívat. „Oni už mají mozek vytvořený. Mají strukturu, kterou považujeme podle současných poznatků jako strukturu žádoucí nebo zdravou, protože mozek trénovali během života a teď v tréninku nějakým způsobem pokračují,“ vysvětluje neurolog Jakub Hort.

Problém nízké porodnosti

Mezi faktory přispívající k úpadku kognitivních schopností přičítá zhoršování zraku, nedostatek sociálních kontaktů a depresi. „Ve vyšším věku je velmi rizikové, pokud někdo žije sám. My víme, že bohužel dnes asi třetina seniorů v ČR žije sama. Tím, jak bude stárnout populace a bude méně dětí, pravděpodobně bude procento lidí žijících samo ještě vyšší,“ upozorňuje neurolog.

Čtěte také

Gerontoložka Iva Holmerová: Na plán péče o seniory se čekalo přes čtvrt století. Stárnutí se přitom týká nás všech

„Já jsem se domníval, že jako lékaři budeme řešit zejména tu nemoc, která postihuje starší osoby ve vyšším věku. Ale teď vidím, že ještě kromě toho musíme vyřešit záhadu medicínskou, jak je vyléčit. Bude potřeba vnímat i skutečnost, že je nízká porodnost a že bude méně lidí, kteří budou schopni se o nemocné nebo normálně stárnoucí osoby ve vyšším věku starat. Nízká porodnost je obrovský problém,“ domnívá se specialista léčby stařeckých demencí.

Řešení nedostatku pečující populace spatřuje ve využití umělé inteligence, třebaže poukazuje na její jistou chybovost. „Obávám se, že budeme závislí částečně i na robotice a na nahrazování lidské práce roboty, což je opět etický a filozofický problém,“ míní Jakub Hort.