Neurolog Aleš Tomek: Největší chybou při mrtvici je čekat, zda příznaky odezní. Za minutu odumře až dva miliony mozkových buněk

14. srpen 2026

Když přijde mrtvice, rozhodují minuty. Česko přitom patří v její léčbě mezi nejlepší země světa. Co všechno se musí odehrát během prvních minut, aby měl člověk co největší šanci vrátit se do běžného života? A proč je někdy důležitější než lékař samotný ten, kdo pozná první příznaky? „Jediná pomoc pro člověka s mrtvicí je zavolat záchranku. Na ulici mu pomoct nejde,“ řekl v Blízkých setkáních neurolog Aleš Tomek. Jak mrtvici předcházet a co je takzvaná tichá mrtvice?

U mrtvice se často říká, že čas je mozek. Potvrzuje to i neurolog Aleš Tomek. „Mozek je extrémně náchylný na nedostatek kyslíku. Každou minutu, kdy je uzavřena největší mozková tepna, odumírají zhruba dva miliony mozkových buněk,“ vysvětluje. Včasný lékařský zásah je proto klíčový. Zároveň ale podle něj neplatí, že po několika hodinách už léčba nemá smysl.

Čtěte také

Největší chybou při mrtvici je podle Tomka čekat, zda příznaky neodezní. „Spousta pacientů má příznaky i několik dní, než si uvědomí, že něco není v pořádku a vyrazí k lékaři.“ S časem přitom klesá šance na záchranu mozkové tkáně a roste riziko následků.

Existuje také takzvaná přechodná mozková příhoda, která se může projevit jen na několik minut a poté odeznít. I ta však podle Tomka vyžaduje okamžité vyšetření. Může být varovným signálem závažnější mrtvice, která přijde v dalších dnech. I při nejistotě je dobré zavolat,“ zdůrazňuje neurolog. Každý podezřelý příznak by podle něj měl být urgentně vyšetřen, protože může jít o závažné onemocnění.

Ne všechny příznaky však lidé vyhodnocují správně. Mezi nejčastější patří náhlá porucha hybnosti jedné poloviny těla, porucha řeči a pokles koutku úst. Na mrtvici může upozornit také porucha zraku nebo výrazná nevolnost spojená se zvracením a poruchou rovnováhy. „Pokud člověk najednou nevidí polovinu zorného pole nebo pokud náhle zvrací a motá se, může jít o mrtvici,“ doplňuje Tomek.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.