Nerovnováha střevního mikrobiomu může spustit deprese. Jezte zelí, pijte kefíry

„Vědecké výzkumy potvrzují, že mikrobiom, zejména ten střevní, ovlivňuje naši psychiku mnohem více, než jsme si byli kdy ochotni připustit,“ přitakává molekulární mikrobiolog Petr Ryšávka. Jedním dechem však dodává, že vědci objevují něco, co už bylo dávno objevené.

„Stačí se podívat na typická česká přísloví ,jsem z něčeho nakrknutý‘ nebo ,šimrá mě v břiše‘. Už naši předkové věděli, že spojení střeva s naším mozkem a s naší náladou je velmi úzké a těsné.“

Druhý skrytý mozek

Mikrobiom člověka, konkrétně DNA jednotlivých mikroorganismů, se dnes analyzuje pomocí vysoce přesných molekulárněbiologických metod. „Většinou už na první pohled vidíme nerovnováhu, sníženou rozmanitost a odchýlení od standardního relativního průměru. Velmi těžko se tam ale dají najít nějaká pravidla a spíše více nevíme, než víme,“ přibližuje praxi odborník na střevní mikrobiom.

Čtěte také

Hamburger za pět let neshnije. „Nežerou ho ani plísně a bakterie,“ varuje molekulární biolog

Zjednodušeně řečeno se dá střevní mikrobiom představit jako velká farmaceutická továrna. „Ta produkuje celou řadu psychotropních látek a neurotransmiterů, které přes bloudivý nerv vysílá ze střev do našeho mozku. Pokud ale dojde k nerovnováze, přemnožené zlé bakterie mohou v našem mozku vyvolat pocity deprese, splínu a úzkostí,“ vysvětluje způsob komunikace bakterií s mozkem mikrobiolog.

Rovnováhu střevního mikrobiomu tak logicky nejvíce ovlivňuje to, co jíme a pijeme. „Základem je jíst co nejméně průmyslově zpracovaných potravin. Vhodné je ovoce, zelenina, ořechy, ryby a vláknina. Naprostým zázrakem pak jsou fermentované potraviny, ať už mléčné výrobky ve formě jogurtů, kefírů nebo syrovátky, nebo fermentovaná zelenina, jako je třeba zelí nebo kimči,“ vysvětluje nezávislý novinář Jan Tuna, který se kvalitě potravin a tématu mikrobiomu věnuje již řadu let.

Ale ani zdravé potraviny nejsou samospásné. Mikrobiom je třeba řádně „protřepávat“ pomocí pohybu. Důležitou roli hraje také kvalitní spánek. „Pokud nespíme, tak ani mikrobiom není v pořádku, a tím pádem ani naše psychika.“

Dvojsečná antibiotika

Hodně diskutovaným tématem ve vztahu mikrobiomu a psychiky je i užívání antibiotik. „Celá řada studií poukazuje na to, že užívání antibiotik může být v některých případech spouštěčem depresí. Pokud se ale ve střevech přemnoží špatné bakterie, má smysl antibiotika použít. Nebezpečné je nadužívání antibiotik, což může mikrobiom nevratně poškodit,“ uzavírá Petr Ryšávka.

Jak důležitá jsou pro mikrobiom probiotika? Dají se kvalitní stravou zmírnit psychické obtíže? Poslechněte si celou poradnu.