Nenechávejte zahrádky ladem, vysejte luskoobilnou směsku

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě začíná Zahrádkářská poradna dnes jen s Ludmilou Duškovou. Dobrý den.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Dobrý den.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Jan Kopřiva má dovolenou.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Má dovolenou, ten se má.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A vy už jste si ji také užila samozřejmě. Tak dnes jsme vybrali téma nebo vy jste vybrala téma, co můžeme ještě v tuto dobu vysévat. Tak ještě opravdu se dá něco nasypat do země, aby nám to vyrostlo, abychom to mohli sklidit a potom ještě užít?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ano, je toho opravdu hodně, i když se to tak nezdá. Většina lidí, pokud vím, tak už si myslí, že je na všechno pozdě, že už je možné nechat záhony zarůst i plevelem, ale ...
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Je po sezóně.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
... to by byla opravdu škoda, protože ten plevel naopak ještě stačí vysemenit a potom zase máme vystaráno na příští rok, protože semena plevelu výborně přezimují, nevadí jim vůbec žádný mráz, a to je škoda. Takže z toho důvodu bychom měli se o ty záhony postarat a opravdu nenechat je jen tak ladem a jedna z možností, která se tady nabízí, je využít zelené hnojení, a to zelené hnojení si myslím, že je velmi důležité, protože zásoby hnoje a všeho nebo těch organických materiálů, které dříve byly, tak už nejsou, takže to zelené hnojení opravdu funguje jako taková opravdu plnohodnotná náhrada. A zase možnosti výběru jsou obří, buď můžeme využít směsky a to třeba hrách, peluška, oves, to je takzvaná luskoobilná směska, do které se může klidně přidat i lupina. Vůbec tu lupinu bych tady vyzvedla jako velmi důležitou plodinu, protože se může vysévat i samostatně, ona je to vzrůstná mohutná rostlina.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A co je to lupina?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Je to taková krásná dobře vypadající rostlina, která se právě využívá na to zelené hnojení, a z toho důvodu, že dokáže ještě narůst do mohutných rozměrů, tak opravdu vytváří dostatek té zelené hmoty, která se potom musí dejme tomu v tom říjnu posekat a pak se teprve posekaná ta lupina nebo spíše rozdrcená na malé kousky musí zalít nebo zaorat, takže to je jedna věc. Potom můžeme použít ještě třeba řepku s hořčicí, to jsou běžné plodiny, které se na zelené hnojení používají, ale to ještě není všechno, klidně se může použít i svazenka, to je taková významná plodina, která zase slouží pro zelené hnojení, protože rychle roste, navíc ještě stačí vykvést, takže, kdo má včely, tak ty ještě mají takovou pozdní pastvu, což je taky myslím, že určitá výhoda. No, a kdo by ani tohle to všechno nechtěl, tak se může třeba pustit třeba do hrachu, ale tady se musí počítat s tím, že zas nárůst té zelené hmoty nebude tak obří, jakou bychom si potřebovali a jakou pro to zelené hnojení potřebujeme.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili teď je situace a možnost zasadit zelené hnojení, to je jedna z možností.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ano, to je jedna z možností.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
To je to, co nám pohnojí záhony do toho příštího roku.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Tak, tak, tak, ale to vůbec není všechno, protože my se můžeme pustit i do některých zelenin a především se využívají druhy, které mají krátkou vegetační dobu, to znamená, že se můžeme klidně pustit do ředkví a ředkviček. Tu oblast nebo ty ředkve bych tady úplně vyzdvihla ze všeho nejvíc, protože jsou to významné plodiny, které mají teda nejen vztah nebo význam pro lidské zdraví, protože obsahují velké množství silic a hořečnatých látek, které mají vliv na dobré trávení, na zažívání, na léčbu dokonce ledvinových potíží, takže například černá ředkev je velmi významnou plodinou a navíc se velmi dobře skladuje, takže ji můžeme ještě během celé zimy používat. Určitě, když si vzpomenete, když jsme měli malé děti, tak se černá ředkev používala i jako taková lidová metoda na odstranění kašle u dětí, protože ta ředkev se nastrouhá, vylouhuje, dá se do ní trošičku cukru a ta šťávička se podává na zmírnění kašle. Já jsem to aspoň u svých dětí aplikovala, když byly maličké. A to ještě zas není všechno, protože celá řada nových i odrůd, takže já bych dokonce vzpomněla takovou novou odrůdu ředkve, která je významná tím, že ona má červený vnitřek. Já jsem vám ji přinesla ukázat, tady, popíšeme to jenom posluchačům. Ona má vlastně bílou slupku.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to obrácená ředkvička v podstatě.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Je to obrácená ředkvička a já bych řekla, že to je velmi zajímavá plodina, protože nejen, že má tedy tu krátkou vegetační dobu a dokáže nám narůst, ale současně je taky vynikající a navíc je nádherně barevná, takže se hodí třeba do nejrůznějších salátů anebo jako na chleba příloha. A ...
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to nezvyk, ale jako žlutá rajčata.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ano, je to nezvyk, ale právě ten červený střed a bílá slupka, si myslím, že je úplně obrácené, než jak to známe u klasických ředkviček, takže to je taková zajímavost, jmenuje se to Red Meat, to znamená úplně v překladu snad červené maso, takže vidíte, že to je opravdu rarita a myslím si, že by si klidně mohl kdekdo, kdo má prázdný záhonek, takovouhle ředkev vyzkoušet.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Máte klasickou ředkvičku.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Máme i klasickou ředkvička. Ředkvička se samozřejmě může vysévat. Je to z toho důvodu, že už se zkracuje den, to znamená, že ředkvička od srpna klidně patří na volné záhony, protože už tady není předpoklad, že by vybíhala do květu, taky v květu v měsících, kdy je ten den příliš dlouhý, kdy je dlouhý sluneční svit a zase těch ředkviček je celá řada. To je odrůd, myslím si, že vzpomeneme třeba Ladu, Kvintu, Tercii, Primu, ředkvičku Duo, no, je jich opravdu strašně moc, ten sortiment je rozsáhlý, možná, že ani bych všecky nedokázala vyjmenovat.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
No, už tak je to hodně.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Protože v sortimentu jich je asi 50. Ale ty ředkvičky se vyznačují tím, že mají krátkou vegetační dobu od 28 dnů asi tak do 38 dnů maximálně do 40 dnů, takže vidíte, že se dá nádherně i ta ředkvička třeba vysévat postupně, což je velmi důležité, protože ji potom máme pro postupnou sklizeň až do těch mrazů, to znamená až někdy do října.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
To znamená postupně, že můžeme něco vysadit dnes a za týden v podstatě další semínka.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Zase přisejeme a tak dále, prostě, abychom měli postupně pro sklizeň, protože ředkvička jinak, jak rychle roste, tak potom není už tak kvalitní, to všichni dobře víme.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Dřevnatá. Pro začátečníky a pro laiky ještě připomeňte, jakou má vegetační dobu, než dojde k tomu, že už ji opravdu můžeme vyndat z té země a konzumovat?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Tak průměrná, zprůměrujeme to, je 35 dnů.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak dneska máme 3. srpna, tak v září si můžeme dát tak zhruba asi si můžeme dát chleba s máslem a ředkvičky.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Určitě.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Máte tu další semínka před sebou ještě a další rostliny, které můžeme sít.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ano, ano, mám toho poměrně dost, protože opravdu, jak jsem řekla, tak to množství, které můžeme vysévat, je velké, tak nejenom tedy ty ředkve a ředkvičky, ale současně se můžeme pustit třeba do salátů, je to trošičku možná pro někoho překvapení. Nedoporučuju tady v tomhle tom případě hlávkové saláty, ale odrůdy, které vytvářejí pouze listy a speciálně potom směs pro řez mladých listů se dá vysévat i v srpnu, to znamená, že je potom ke sklizni během září, maximálně tedy v tom říjnu. Zase je to obohacení pro saláty, pro nejrůznější přílohy, jak ke chlebu, tak k masu. No, a nevíc ten salát je křehký a myslím si, že určitě se na té zahrádce neztratí. Co se týče mrkví, tak já na to mám taky spoustu dotazů, protože tak, jak se sklízí postupně brambory a uvolňují se záhony, tak lidé chtějí ještě vysévat mrkev. V tomhle případě pozor, nikdy bych asi nedávala pozdní odrůdy, ale spíš se zaměřit na odrůdy s velmi krátkou vegetační dobu a jako mezi takové představitele těch odrůd s tou opravdu krátkou vegetací a teda určitě ještě přinese kýžený výsledek, to znamená, že ji budeme sklízet, je kulatá mrkev Rondo.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Pokud chcete napsat otázku na dnešního hosta Ludmila Dušková, tak máme e-mailovou adresu jejakaje@rozhlas.cz anebo vytočte číslo 221552525.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A máme prvního posluchače, který vstoupil právě do naší Zahrádkářské poradny a my máme dnes téma, co můžeme ještě v tuto dobu vysévat. Zdravíme, přejeme hezký den a můžete se ptát.
posluchačka
--------------------
Dobrý den. Zdravím paní Duškovou a předem se omlouvám, prosím vás, já nemám žádný dotaz na zeleninu, ale potřebovala bych zoufalou radu, já už si nevím rady vůbec, já mám 12letý ibišek na balkoně v květináči a nastěhovali se mi mravenci. Jestli by mi paní Dušková mohla poradit prostředek, kterým by se zlikvidovali mravenci, ale nezlikvidoval by se ten ibišek, protože je nádherný, jestli by to šlo?
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, já bych vám ho strašně ráda jmenovala, ale já nemůžu, ale je to, pokud se budete ptát, tak je to přípravek na bázi cukru a opravdu zabírá a je to úplně vynikající a stačí trošičku nasypat a máte pokoj.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili proti mravencům?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ano.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak stačí tato odpověď?
posluchačka
--------------------
Prosím pěkně, v drogerii?
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
V drogerii se zeptat nebo ...
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, nebo v zahrádkářských prodejnách anebo, když budete chtít, tak já vám to napíše na ten chat.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, pokud byste chtěla, tak můžete napsat také na chat rozhlas, takhle dvojka.rozhlas.cz, ano, tam můžete když tak se ozvat a paní Dušková tam bude právě po půl jedenácté bude odpovídat na otázky posluchačů.
posluchačka
--------------------
Výborně, děkuju mnohokrát za záchranu, děkuju.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ano, ano, na shledanou.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, už zdravíme a vítáme dalšího posluchače ve vysílání. Dobrý den.
posluchačka
--------------------
Dobrý den, Týpltová, zdravím vás a chtěla bych se zeptat, já vím, že je to brzo, na česnek. Naseli jsme jenom ty semínka, nahoře ty pacibulky a co s tím teď dál?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
A už jste je sklidili?
posluchačka
--------------------
Ano.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Tak výborně, tak, jestliže jste je sklidili, tak ...
posluchačka
--------------------
Jsou droboučký, ale jsou zdravý.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ano, tak teď si je pěkně roztřídíte a takové ty, co jsou největší, tak použijete pro výsadbu a vysadíte si to na podzim, to znamená během měsíce října, radši až ke konci, je to lepší, vysadíte si to na vzdálenost asi 3 centimetrů od sebe, maximálně 5, protože jsou to drobná, prakticky ty pacibulky jsou drobné, takže stačí takováto malá vzdálenost a necháte si je narůst do příštího roku. Příští rok sklidíte takzvané jedňáky, to znamená, že to bude jeden jakoby větší zakulacený stroužek, ten se sklidí na začátku července, tak, jako kdybyste sklízeli běžný česnek, zase si je vytřídíte a na podzim, to znamená zase na konci října už si ty jedňáky zasadíte tak, jako kdybyste sázela běžné stroužky, ale už tady pozor na větší vzdálenost aspoň těch 10 centimetrů, mezi řádky aspoň 30, aby to mělo místo, no, a následující rok už sklidíte kvalitní česneky, které budou rozhodně zdravější, než kdybyste použila normální sadbu.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak další otázka už je u nás, dobrý den. Haló, haló.
posluchačka
--------------------
No, dobrý den. Prosím vás, já jsem jenom chtěla podotknout to, co je to za poradnu, když ta paní Dušková nemůže říct jakým prostředkem. Té paní to řekne na chat a co ti druzí posluchači, kterým by se to hodilo? Vždyť já nevím, proč by to nemohla zveřejnit.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Protože je to reklama. Bohužel to ...
posluchačka
--------------------
No, je to reklama, ale jak má těm lidem teda pomoct?
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
No, pomáhá tím, že řekla, že to je na bázi cukru a že když už toto řekne v té prodejně, tak už budou vědět ti odborníci.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
A navíc si myslím, že určitě postačí, když si to na tom chatu přečtete taky.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak můžete se podívat na náš rozhlasový chat, tak tam to určitě najdete tu odpověď. Je to dvojka.rozhlas.cz, tak se tam podívejte po vysílání naší Zahrádkářské poradny po půl jedenácté. Tak děkujeme a vítáme dalšího posluchače, dobrý den.
posluchač
--------------------
Dobrý den.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, už se ptejte.
posluchač
--------------------
Já bych chtěl pozdravit paní Duškovou.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Dobrý den.
posluchač
--------------------
Paní Dušková, já mám taky dotaz trošičku mimo, ale samozřejmě souvisí se zahrádkou. Chtěl jsem se zeptat, vysadil jsem brokolici a ta brokolice, když šla de facto do hlavně, tak byla malá 5, 7 centimetrů v průměru a najednou šla do květu. Vůbec nešla, jako nevyrostla do klasické hlávky. Podobně se mi to stalo i zhruba u poloviny květáků. Nevíme, v čem by mohla být chyba?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No vím, je to, ta chyba spočívá nejen ve špatném, ve špatném termínu výsadby, ale především ve špatném termínu výsevu, protože brokolice se vysévá ve dvou termínech, první je únor, to je pro takovou tu ranou sklizeň a potom druhý termín výsevu by měl být konec dubna, maximálně začáte května, pokud si děláte sám sadbu. Pokud si tak koupíte na tržišti a zasadíte si ji třeba na začátku těch letních měsíců, tak ta brokolice půjde do květu, současně i jiná brukvovitá zelenina.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak odpověď. Další otázka je už ve vysílání. Dobrý den.
posluchačka
--------------------
Dobrý den. Tady je posluchačka z Jičína a prosím dotaz, já seju každý rok ředkvičky a ještě se mi nepodařilo nikdy vypěstovat už asi přes 40 roků a nevím, jestli to je půdou nebo nevím. Děkuji.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Víte co, těch vlivů tady může být hodně, protože je to jak zemí, ale může to být i vlivem škůdců, protože ředkvička je napadána celou řadou škůdců a nejhorší z nich jsou asi dřepčíci, protože ti dokáží opravdu už ty mladé rostliny zlikvidovat a kolikrát si pěstitelé myslí, že to osivo neklíčí, ale ono je to většinou vlivem právě těch dřepčíků, to jsou takoví ti skákaví brouci.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A ještě otázka, která přišla na naši internetovou adresu. Protože už jsem si nevěděla rady, co s pampeliškou, bršlicí, mochnou a ostatním plevelem, co šlo, jsem zryla a zasadila brambory, udělalo to velké natě, plevel se udusil, ale minulý týden to asi zlikvidovala. Nať jakoby přehnila a hlízy jsou strupnaté a jakoby to na ně přešlo. Mám je tam v té zemi nechat jejich osudu nebo vykopat, ptá se Lenka.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ne, ne, ne, hlízy určitě vykopejte a třebas je to jenom místem, pod dalšími natěmi můžou být ty brambory úplně v pořádku, hlavně je tam nenechávejte, protože veškeré hlízy, které tam necháte, mohou být zdrojem potom houbových onemocnění pro příští rok a navíc ty brambory dokáží krásně přezimovat a všechny vám na jaře vyklíčí, takže to byste měla pěknou spoušť, všecky pryč.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, od této chvíle už posílejte své otázky na dvojka.rozhlas.cz, tam probíhá chat a tam odchází Ludmila Dušková a bude se vám věnovat, všem vašim otázkám a vám děkuji za návštěvu.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.