Nenáročné léčivky lze pěstovat i na zahradě
V domácí zelené lékárně bude prospěšný jitrocel, heřmánek, divizna, meduňka, řepík, anýz, kozlík, kostival.
Na plané bylinky nemusíme chodit jen do přírody
Pokud máme některé své oblíbence, můžeme je klidně přenést i na zahradu a pěstovat si je na záhonech. Celou řadu planých rostlin je dnes možné koupit jako balená semínka v obchodu. Tyto rostliny jsou nenáročné a spíš než péči o jejich zdravotní stav a růst se musíme starat o to, aby se příliš nerozpínaly do okolí. Pozornost věnujeme také výběru sousedních rostlin, určitě vedle drobné lesní jahůdky nesázíme velké a bujně rostoucí druhy, jako jsou třeba kozlík nebo tužebník. Mnohé bylinky jsou i dekorativní svými květy; bylinkový záhonek jistě nebude na zahrádce dělat ostudu.
Většina bylin vyžaduje slunné stanoviště s teplou a propustnou půdou
Při přípravě pozemku vylepšíme půdní strukturu zralým kompostem, vyhneme se ovšem čerstvému hnoji a průmyslovým hnojivům. Během vegetace pěstované bylinky nepřihnojujeme ani na list, ani do půdy. Kvalitní organickou hmotu můžeme do půdy zapravit na podzim po poslední sklizni a odstříhání stonků. Byliny by na přihnojení jistě reagovaly dobře, ale vitální růst a tmavě zelené listy přesně indikují zvýšený obsah dusíku, který je nežádoucí nejen u zeleniny, ale také u bylinek, které konzumujeme.
Pro domácí pěstování se hodí řepík lékařský, třezalka tečkovaná, kozlík lékařský, heřmánek pravý, kostival, divizna, andělika, jitrocel, kontryhel a celá řada dalších bylin. Mnohé plané rostliny můžeme kromě přípravy čaje konzumovat přímo, a to nejlépe zasyrova v podobě různých salátů. Byliny spolu s letní zeleninou představují ten nejlepší doplněk oběda či večeře a přidáme-li k nim sýr, ořechy, těstoviny či pečivo, získáme hodnotné hlavní jídlo.
Další tipy pro sběr, pěstování a využití léčivých rostlin najdete v internetovém Receptáři na webu www.iReceptar.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.