Nemůžete mít děti? Pomoci může asistovaná reprodukce

8. září 2014

Máte problémy s početím dítěte? A jak je to vlastně s neplodností v ČR? Trpí jí více ženy než muži? Na tyto i další otázky odpovídal MUDr. Karel Řežábek, CSc., vedoucí lékař Centra asistované reprodukce Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.

Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Milí posluchači Českého rozhlasu Dvojky, jestlipak toužíte stejně jako Karel Gott dát druhým teplo? To je krásný cíl, viďte? My dnes na Dvojce dopoledne máme takové, taková zdravotnická témata. Už za hodinku přijde dnešní host, přijde paní doktorka Kateřina Cajthamlová. To je ta, co dokáže z lednice to nezdravé vyhodit. A já se jí budu ptát, jestli se mění náš jídelníček a mění naše životospráva, jestli už víme, jak máme zacházet s různými podmínkami, které ovlivňují naše zdraví? A jestli to nezdravé už umíme vyhodit z lednice? A také se budu ptát, co nebo jakým způsobem ovlivňuje stres naši psychiku. To všechno po jedenácté hodině. Teď máme také zdravotní téma, vkročili jsme totiž rovnýma nohama do zdravotnické poradny. Možná, že jste v sobotu sledovali televizní zpravodajství a že jste zaznamenali setkání dětí a rodičů, kterým pomohla asistovaná reprodukce, to znamená, kteří se narodili za pomoci lékařů. A já zdravím a vítám ve studiu Dvojky pana doktora Karla Řežábka, vedoucího lékaře Centra asistované reprodukce Gynekologicko-porodnické kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Dobrý den, pane doktore.

Karel ŘEŽÁBEK, vedoucí lékař, Centrum asistované reprodukce Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze
--------------------
Dobrý den.

Čtěte také

Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den. Tak my si budeme povídat o tom, jak je to s plodností a neplodností v České republice. Tak kdybychom to mohli nějak zevšeobecnit nebo abychom věděli, jak vstoupit do toho tématu, jak je to v České republice?

Karel ŘEŽÁBEK, vedoucí lékař, Centrum asistované reprodukce Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze
--------------------
Velmi stručně řečeno, zhruba každý šestý pár má problémy s otěhotněním. Bohužel v současné době se ten podíl navyšuje, a to vzhledem k tomu, že ženy nebo vlastně i celé páry oddalují tu snahu o těhotenství do vyššího věku ženy. A pak se stává, že vajíčka už jsou méně kvalitní a ta žena nestihne otěhotnět sama přirozeně a přichází na řadu léčba metodami asistované reprodukce. A když už potom nemá vůbec žádná vajíčka, tak léčba pomocí darovaných vajíček od jiné ženy.

Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Změnilo se to za tu dobu, co vy tento obor děláte?

Karel ŘEŽÁBEK, vedoucí lékař, Centrum asistované reprodukce Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze
--------------------
Velmi dramaticky, protože když jsme před těmi asi 20, 25 lety začínali, tak většina pacientek měla svojí jasnou příčinu neplodnosti, například neprůchodné vejcovody, kdežto dneska postupuje průměrný věk a stále přibývá těch, které nemohou otěhotnět proto, že nemají kvalitní vajíčka. Na druhou stranu metody asistované reprodukce se postupně zlepšují, takže tenkrát jsme měli úspěšnost okolo 15, 18 % na jedno transferované embryo, dneska je běžně okolo 40, čili více než dvojnásobek. A jestliže dáte embrya dvě, tak se dostanete nad 50 % na jeden cyklus, což je velmi dobrá úspěšnost ve světovém měřítku.

Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Já jsem slyšela, že teď je ten trend dávat jenom jedno embryo, ale četněji, to znamená víckrát, pokud se ten pokus nepodaří.

Karel ŘEŽÁBEK, vedoucí lékař, Centrum asistované reprodukce Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze
--------------------
Ano, to je trend celosvětový nebo celoevropský.

Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Protože se rodila samá dvojčata.

Karel ŘEŽÁBEK, vedoucí lékař, Centrum asistované reprodukce Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze
--------------------
Bylo jich právě proto, že stoupla úspěšnost, tak embryo ve chvíli, kdy se tam do dělohy transferovala dvě nebo více embryí, tak riziko vícečetné gravidity bylo stále vyšší a vyšší. A přišli s tím tedy seveřané, Norové, Švédové, že by bylo rozumné dávat jedno embryo i za tu cenu, že se sníží úspěšnost na jeden cyklus, protože se podaří snížit zastoupení rizikových vícečetných gravidit. Žena nebo jako člověk vůbec, homo sapiens, není stavěna na to, aby v děloze byly naráz dva plody, je to výjimka, a ta těhotenství jsou skoro vždycky komplikovaná.

Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
A rodí se pak císařským řezem a je to problém.

Karel ŘEŽÁBEK, vedoucí lékař, Centrum asistované reprodukce Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze
--------------------
Když už nám dospějí k porodu v termínu, tak je rádi porodíme císařským řezem, ale oni mnohé se narodí předčasně. Je tam větší riziko preeklampsie, vysokého tlaku, všech možných komplikací během těhotenství.

Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co vlastně všechno ovlivňuje tu plodnost nebo neplodnost u žen a co u mužů?

Karel ŘEŽÁBEK, vedoucí lékař, Centrum asistované reprodukce Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze
--------------------
Za prvé přirozená plodnost u člověka jako homo sapiens je nízká. Zdravá mladá žena v optimálním věku okolo 20, 25 roků má při nechráněném pohlavním styku s partnerem, který je taky zdravý, šanci otěhotnět zhruba 1:6. To znamená 15 až 20 % cyklu pouze vede k otěhotnění. Tady vždycky trošku závidíme veterinářům, kteří jdou do kravína a provedou inseminaci a naprostá většina těch kraviček jim otěhotní. Ale ono je to dáno právě výběrem. Jestliže jim ty krávy neotěhotní, oni je pošlou na jatka, kdežto homo sapiens se prostě vyvíjel tak, že tato přirozená plodnost stačí, ale je teda nízká, je potřeba s tím počítat ve srovnání se všemi metodami léčby. Přirozeně žena otěhotní v poměru 1:6.

Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, já myslím, že téma je jasné, budeme mluvit i s vámi teď, milí posluchači, můžete se pana doktora Karla Řežábka ptát. Já připomenu spojení jejakaje@rozhlas.cz, to je komunikace prostřednictvím mailu, anebo můžete telefonovat 221552525 nebo 221552424. Můžete se ptát na cokoliv, co vás zajímá kolem plodnosti, těhotenství a asistované reprodukce.

/ Písnička /

Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jsme zpátky ve studiu Českého rozhlasu Dvojky, jsme ve zdravotnické poradně. S panem doktorem Karlem Řežábkem a s vámi, milí posluchači, budeme teď mluvit o plodnosti a neplodnosti v České republice, o asistované reprodukci. Dobrý den, vítáme ve vysílání.

posluchačka
--------------------
Dobrý den.

Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den.

posluchačka
--------------------
Tady posluchačka z Třemešné. Já se jenom chtěla, mně se pořád zdá, že ta přirozená nebo přirozený dělání dětí je pořád normálnější než ta asistovaná reprodukce a jestli už se dělá nějaký výzkum nebo jestli vůbec je možné tento výzkum dělat na těch dětech, jestli třeba nemají nějaké častější sklony k vrozenějším vadám nebo ...

Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nejsou víc zatíženy než ty děti, které se ...

posluchačka
--------------------
Jestli se nějak přece jen ví, proč ty děti třeba nebo proč ty lidi nemohou mít spolu děti.

Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, ano, ano, dobře, zeptám se určitě pana doktora. A vezmeme ještě jeden dotaz. Dobrý den, vítáme.

posluchačka
--------------------
Dobrý den, tady je posluchačka od Brna, zdravím vás oba. Já bych měla takový dotaz, jestli třeba na tu ženskou fertilitu nemá taky vliv třeba užívání antikoncepce? Dneska každá patnáctiletá děvčica bere antikoncepci, jestli jí to nějak nerozháže ten cyklus a jestli to má na to vliv? Děkuji.

Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkujeme mockrát. Tak, pane doktore, dělá se nějaký výzkum, jestli ty děti, které se narodí za pomoci asistované reprodukce, jestli jsou nějak zatíženy?

Karel ŘEŽÁBEK, vedoucí lékař, Centrum asistované reprodukce Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze
--------------------
Určitě. Sleduje to především v severských zemích, to znamená v Norsku, ve Švédsku, ve Finsku, které mají obrovskou výhodu, že oni mají zdravotnické registry, které jsou propojeny. U nás tomu zabraňuje zákon, ochrana osobních údajů a další věci, ale tam oni mohou, oni mají celý ten děj odstopovaný od začátku léčby až do vývoje dítěte do 15 nebo do 40 let. Takže oni z toho mohou ty údaje propojit a zatím nezjistili nic, co by bylo jednoznačně možno připočíst na vrub asistované reprodukci. Samozřejmě jestliže vám do asistované reprodukce v průměru vstupují ženy poté, co jim to nějakou dobu nejde, tak samozřejmě mezitím trochu zestárly oproti tomu průměru, a mají procento vrozených vad úměrné tomu svému vyššímu věku, takže nedá se říct, že by tam byla nějaká zásadní chyba, která by se ale s tou asistovanou reprodukcí přenášela.

Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
A druhý dotaz byl na antikoncepci.

Karel ŘEŽÁBEK, vedoucí lékař, Centrum asistované reprodukce Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze
--------------------
Tady je odpověď naprosto jednoduchá. Určitě ne, určitě asistovaná, určitě antikoncepce nesnižuje plodnost ženy, ona jí může pouze maskovat. Jestliže žena by normálně už neměla menstruaci, protože jí vajíčka takzvaně došla, tak při té antikoncepci se to nepozná, protože ona menstruuje stále dobře. Při, myslíme tedy hormonální antikoncepci, kterou bere ta žena pravidelně. Pak je druhá skupina, to jsou vnitroděložní tělíska, tam je možné vystopovat trošku vyšší procento infekcí vnitřního genitálu, které může vést k uzávěru vejcovodů a tedy k neplodnosti. Ale ono je to zase spíše možná chováním té ženy, která ví, že má antikoncepci a že tedy může poněkud tu promiskuitu více mít a jaksi vystavovat se většímu riziku infekce.

Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Máme další telefonáty, dobrý den, zdravíme, vítáme ve vysílání.

posluchačka
--------------------
Dobrý den, tady je posluchačka z Moravy. Já bych měla na pana doktora dotaz. Pane doktore, jeden z mých synů nemá děti a podle vyšetření jsou se svou ženou údajně oba dva v pořádku. Mně jde o to, že ten syn, když byl malý, měl dětský ekzém a byl léčenej jednak Locacortenem a potom Hydrokortisonem, a já jsem někde slyšela, že tohle má vliv na plodnost potom v dospělosti. A jako asi patnáctiletý měl příušnice a samozřejmě v tomhle věku nechtěl ani ležet, ani zabalit hlavu, takže prosím vás pěkně, jestli tohle může mít vliv na to, že ty děti nemají. Děkuju pěkně, mějte se hezky, na shledanou.

Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Moment, moment, možná pan doktor bude mít nějaký doplňující dotaz nebo stačí to takhle?

Karel ŘEŽÁBEK, vedoucí lékař, Centrum asistované reprodukce Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze
--------------------
Já myslím, že to je poměrně jednoznačné. V zásadě nikoliv. Kdyby ty příušnice měly ten vliv, který mohly mít, to znamená, že se ty spermie nedostávají potom z varlat ven, tak se to určitě pozná při tom prvním základním vyšetření. Jestliže z vyšetření vyšlo, že je všechno v pořádku, tak tento vliv tam tedy není a tím je to v pořádku. A že by kortikoidy v raném dětství narušovaly spermatogenezu, nevím o tom a myslím, že to tak vskutku není.

Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, čili asi to chce trpělivost.

Karel ŘEŽÁBEK, vedoucí lékař, Centrum asistované reprodukce Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze
--------------------
Chce to trpělivost a bohužel řada párů u nás vyšetřených je v této situaci. Žádná příčina se dostupnými metodami nenajde, a přesto jim to spolu nejde.

Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Taky mám kolegyni, která dlouho nic a pak otěhotněla ve 40 letech přirozenou cestou, také jsou takové páry, určitě znáte takové případy.

Karel ŘEŽÁBEK, vedoucí lékař, Centrum asistované reprodukce Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze
--------------------
Určitě. Řada jich otěhotní jenom proto, že se k nám přihlásí, že ze sebe shodí to břemeno, že to nejde, uleví se jim psychicky a najednou prostě se podaří.

Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na číslo 221552525 se dovolal další posluchač či posluchačka, dobrý den.

posluchačka
--------------------
Dobrý den.

Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den.

posluchačka
--------------------
Já bych měla, prosím, vás dotaz takový, jakou jste měli nejstarší rodičku, pane doktore?

Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkujeme za dotaz.

Karel ŘEŽÁBEK, vedoucí lékař, Centrum asistované reprodukce Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze
--------------------
To je zajímavá otázka, kterou takhle asi nedokážu úplně nazpaměť a za těch 20 let zpátky zodpovědět. Určitě jí bylo nad 40 roků, jestli 43 nebo 46, fakticky nevím. Nevedeme si o tom žádnou zvláštní statistiku. V současné době tedy je to dáno zákonem, že nejpozději asistovanou reprodukci smíme provést ve věku 49,99 roků, to znamená, že žena v okamžiku 50. narozenin už nemůže podstoupit ani přijetí darovaných vajíček.

Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
A je to třeba v nějaké zemi jinak?

Karel ŘEŽÁBEK, vedoucí lékař, Centrum asistované reprodukce Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze
--------------------
Určitě. Je to země od země různé. Jsou země velmi liberální, kde ten věk omezen není, a u nás je omezen asi poslední tři roky teprve.

Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano. Dobrý den, vítáme ve vysílání, ptejte se, prosím.

posluchač
--------------------
Dobrý den.

Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den.

posluchač
--------------------
Zdravím vás z Desné, Jizerské hory. A chtěl bych jenom opakovat otázku, kterou jsem tady již pokládal někdy před rokem nebo před dvěmi. Antikoncepce ženská, žen, se dostává přes moč do vody, neexistují žádné filtry, čističky prostě nejsou schopné ty hormony zachytit, takže se dostávají časem potom oběhem až do pitné vody, pijí tuto, tuto vodu potom pijí muži a má to u nich neblahý vliv na produkci.

Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, ano.

posluchač
--------------------
Tento problém je, prosím vás, znám už kolik let, ale jako nevím proč ho nikdo se nepokouší řešit, ať už odborníci nebo politici. Prostě dělá se, že to neexistuje, plodnost mužů stále klesá, že jo, jejich schopnost reprodukce a ticho po pěšině. Mně je záhada prostě, proč to ticho po pěšině. Děkuju.

Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Rozumím, rozumím dotazu, jen nevím, jestli pan doktor je ten pravý, který by měl tento dotaz odpovědět. A máme ještě jeden dotaz, a tak vezmeme oba najednou, dobrý den.

posluchač
--------------------
Dobrý den. Tady posluchač z Budějovicka. Já mám takovej dotaz, prosím vás, moje neteř počala asistovanou reprodukcí ze zmrazeného spermatu a údajně toto těhotenství je rizikový ohledně syndromu ADHD. A mě by zajímalo, jestli jsou nějaká opatření, která by jako zlepšila prognózu?

Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane doktore, ano.

Karel ŘEŽÁBEK, vedoucí lékař, Centrum asistované reprodukce Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze
--------------------
Syndrom ADHD je co, prosím?

posluchač
--------------------
To je porucha, to je takzvaná hyperaktivita, to je ta porucha, porucha soustředěnosti, koncentrace.

Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Toho plodu tedy, ano, ano, ano.

posluchač
--------------------
Ano, plodu, toho dítěte, a potom, potom toho člověka.

Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, ano, ano.

Karel ŘEŽÁBEK, vedoucí lékař, Centrum asistované reprodukce Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze
--------------------
To je zajímavá myšlenka, kterou, se přiznám, že slyším od vás poprvé a určitě se na ní podívám, ale v tuto chvíli vám nemohu říct k tomu žádné podrobnosti. Ani o prevenci, ani o frekvenci výskytu, ani o tom, nakolik je prokázané, že vskutku to souvisí se zmrazeným spermatem. Z logiky věci to mnoho jaksi se mi nezdá, protože zmrazit sperma neznamená, že s tím cokoliv zvláštního podnikneme.

Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Geneticky by to mělo být to, co to bylo původně, ano.

Karel ŘEŽÁBEK, vedoucí lékař, Centrum asistované reprodukce Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze
--------------------
Ale podívám se na to.

Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak je to s tou antikoncepcí do vody? Já tedy musím říct, že jsem to také slyšela, že vlastně je to takový věčný koloběh teď.

Karel ŘEŽÁBEK, vedoucí lékař, Centrum asistované reprodukce Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze
--------------------
Tak ona naštěstí z mraků prší destilovaná voda, v které žádná antikoncepce být nemůže. A myslím si, že teda zrovna v České republice máme většinu vody ne z řek, ale z pramenů, případně Želivka, že je na tom horním toku velmi chráněná, že těch obcí, kde jsou ženy s antikoncepcí, je tam pravděpodobně velmi malinko v porovnání s tím průtokem, který tam je, ale je to spíše otázka pro vodohospodáře, případně pro hygieniky České republiky než pro Centrum asistované reprodukce, které už to potom léčí.

Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tady máme zajímavý dotaz. To je, jak jste říkal, že vlastně jedna ze šesti žen otěhotní při styku, je to tak? Říkal jste to takhle nebo, nebo ...

Karel ŘEŽÁBEK, vedoucí lékař, Centrum asistované reprodukce Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze
--------------------
Že žena v průměru potřebuje šest měsíců za předpokladu pravidelného cyklu, to znamená vlastně šest menstruačních cyklů na to, aby otěhotněla. Samozřejmě je to průměr. Jsou v tom i ty, které potom jaksi netěhotní dobře, ale rozhodně nelze počítat, že žena otěhotní hned v tom prvním měsíci, kdy se rozhodne.

Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, ano. Tak Hanka, která nám píše, znamená to, že žena průměrně otěhotní při každém pohlavním styku?

Karel ŘEŽÁBEK, vedoucí lékař, Centrum asistované reprodukce Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze
--------------------
No, pokud by ho měla jednou za měsíc ...

Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jednou za měsíc.

Karel ŘEŽÁBEK, vedoucí lékař, Centrum asistované reprodukce Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze
--------------------
... a vždycky v tom ovulačním optimu, tak vlastně jsme se sešli nastejnak.

Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano. Pane doktore, já si myslím, že bychom měli nějak shrnout to dnešní téma, je to určitě ohromný úspěch ta asistovaná reprodukce, je to úžasná naděje pro páry, které dřív byly bez naděje.

Karel ŘEŽÁBEK, vedoucí lékař, Centrum asistované reprodukce Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze
--------------------
Určitě. Ta naděje je čím dál tím lepší, všechny metody se postupně vylepšují a jediné, co nás trochu trápí, je ten postupující věk žen, takže jak říkáme, nejlepší prevence neplodnosti je otěhotnět včas. A včas je tedy z našeho pohledu do třicítky.

Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tohle se asi změnilo za tu dobu, co vy děláte tento obor.

Karel ŘEŽÁBEK, vedoucí lékař, Centrum asistované reprodukce Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze
--------------------
Určitě. Každý rok nám stoupá průměrný věk žen podstupujících asistovanou reprodukci přibližně o čtvrt roku.

Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili vaše doporučení otěhotnět v nějakém ranějším věku.

Karel ŘEŽÁBEK, vedoucí lékař, Centrum asistované reprodukce Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze
--------------------
Ano, plánovat to včas.

Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuju moc. Pan doktor Karel Řežábek, kandidát věd, vedoucí lékař Centra asistované reprodukce Gynekologicko-porodnické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, také zůstává ještě na chatu na webu dvojka.rozhlas.cz. Tam se případně pana doktora ještě můžete ptát. Moc děkujeme za zajímavé povídání. Díky.

Karel ŘEŽÁBEK, vedoucí lékař, Centrum asistované reprodukce Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze
--------------------
Těšilo mě, na shledanou.

Marie RETKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ať se vám daří, na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.