Nemají střechu nad hlavou. Díky, nebo kvůli zemětřesení?

Někteří mluvčí už nepociťují rozdíl mezi nevlastními předložkami díky a kvůli tak silně jako dřív. Proto se také předložka díky užívá, i pokud mluvíme o situacích negativních, tragických nebo katastrofických.

Jak ale říká doktorka Anna Černá z Ústavu pro jazyk český Akademie věd, v těchto kontextech je předložka díky nenáležitá. Její původní význam je totiž kladný, spojitost s podstatným jménem dík je stále ještě silná.

Mluvíme-li tedy například o následcích přírodních katastrof, měli bychom použít předložku kvůli. Anebo předložku vinou, kterou už sice mnozí pociťují jako knižní, ale právě v těchto větách je namístě.

Zajímavé je, že i kvůli byla původně předložka kladná. Postupně svůj kladný význam ztratila a dnes ji pociťujeme jako neutrální.

Patrně stejným vývojem prochází předložka díky, u ní ale tento proces ještě nebyl dokončen, takže není vhodné ji v negativních spojeních užívat.

Je pravděpodobné, že se předložka díky svého původně kladného významu časem zbaví. „Jestli to bude za 20 nebo za 100 let, to si opravdu netroufnu říct, prognózy v jazyce se vyslovují těžko,“ uzavírá doktorka Anna Černá.

Příspěvek jsme vysílali jako součást šestidílného cyklu Jak se mluví hezky česky, který ke Dni s češtinou na Vltavě připravila Jana Olivová.