Někteří policisté zastávají rasistické názory, tvrdí advokát

18. únor 2016

V poslední době se množí výtky vůči práci policie při zásazích na demonstracích vyvolané uprchlickou krizí. Rozebírá se role policie při únorovém střetu skupiny maskovaných pravicových extremistů a zastánců uprchlíků. Je policie nestranná? Nesympatizují řadoví policisté s pravicovými demonstranty?

Prouprchlická aktivistka Kateřina K. byla včera odsouzena za to, že napadla policistu, když bránila průchodu lidí z protiuprchlického shromáždění, kde se objevily mimo jiné makety šibenic. Subtilní dívka měla údajně přivodit zranění ramene devadesátikilovému policistovi, zasahujícímu v té chvíli proti jejímu příteli. Dostala za to měsíc vězení s ročním podmíněným odkladem.

Její obhájce a politolog Pavel Uhl je přesvědčen, že policie straní při zásazích pravicovým extremistům. „Postup policie je problematický v několika rovinách. Jednotliví policisté akcentují silnější postupy proti lidem, které považují za levicové aktivisty, než vůči pravicovým extremistům, kteří demonstrují za myšlenky, které jsou neslučitelné s hodnotami demokratické společnosti.“


Pavel Uhl: V případě levicových demonstrantů se kapacita policie k zásahu najde téměř vždycky, v případě pravicových téměř nikdy.

Podle Uhla je nepřijatelné, aby v rozkazu krajského ředitelství policie byla demonstrace na podporu multikulturalismu označena jako levicový extremismus. „Princip rovnosti lidí nelze považovat za extremismus,“ říká Uhl.

Je to subjektivní pocit pana Uhla, který nemůže podpořit důkazy a fakty, tvrdí Martin Lank, místopředseda poslaneckého klubu Úsvit -Národní koalice.

„Moje zkušenost z různých demonstrací je taková, že zásah policie byl vždycky stejný. Zasahovali proti komukoliv, kdo porušoval zákon a veřejný pořádek. Je docela možné, že vnitřně se jim proti někomu zasahovalo méně po chuti, proti jinému více po chuti. Ale to musí jít stranou, jakmile policista oblékne uniformu,“ říká Lank.

Podle Lanka je policistům jedno, jestli se jedná o levicového anebo pravicového extremistu, spíše záleží na jejich chování. „A chování nemá souvislost s politickou orientací.“

V devadesátých letech se tradovalo, že 80% policejního sboru volí Sládkovce. Ty v dnešním politickém spektru nahradily jiné strany. Proměnilo se za těch 25 let myšlení policistů?

„Podle mých zkušeností z advokátní praxe stále jsou řadoví policisté, kteří zastávají otevřeně rasistické názory. Někdy jsou dokonce ochotni svoje názory říkat v praxi, například při setkání se zadrženými,“ tvrdí advokát Uhl.

Martin Lank takovou zkušenost nemá, ale připouští, že názory policistů jsou částečně ovlivněny jejich praxí s kriminálním prostředím. „Vidí, kde jsou problémy mnohem častější a to může mít vliv na jejich názory.“

autoři: Ondřej Nováček , rkr
Spustit audio