Nekonečné parlamentní obstrukce porušují smysl demokracie, říká znalec ústavního práva

10. únor 2016

Mohla by opozice uspět u Ústavního soudu se stížností na to, že jí koalice zkazila obstrukce ve sněmovně při jednání o elektronické evidenci tržeb?Koalice si prosadila pevný termín hlasování dnes dopoledne i přes protesty pravicové opozice, která schválení novinky několik týdnů blokovala.

Pravicová opozice hrozí, že se obrátí na Ústavní soud. Stížnost musí podpořit skupina minimálně 41 poslanců. ODS jich má 16. Bude proto potřebovat podporu i dalších opozičních stran. Jistou podporu má u TOP 09, uvažuje o ní i KSČM a Úsvit.


Marek Antoš z Katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze považuje i samotné obstrukce za porušování pravidel parlamentního jednání.

„Pokud by opozice dlouhodobými obstrukcemi bránila přijetí nějakého zákona, tak je to porušování demokratického principu, protože pak by nezáleželo na tom, kdo vyhraje volby. Některá rozhodnutí by byla tak jako tak neprůchodná,“ vysvětluje Antoš.

Podle něj je škoda, že koaliční strany se rozhodly porušit jednací řád místo toho, aby se pokusily změnit jednací řád samotný a zabránily tak do budoucna podobným situacím.


Náš jednací řád nezná stanovení konce rozpravy a hlasování v předem stanovenou dobu. Tato možnost u nás existovala za první republiky a dodnes platí v některých zemích.

Pokud zákon koalice prosadí, postaví Ústavní soud (ÚS) do velmi obtížné situace. „Věřím, že ÚS sdílí názor, že většina ve sněmovně musí být schopná přijmout zákon, protože jinak by to nebyla demokracie. Na druhou stranu ÚS v minulosti opakovaně říkal, že jednorázové obcházení pravidel je nepřijatelné,“ upozorňuje Antoš.

Nejznámější je případ ústavní stížnosti poslance Melčáka, kdy ÚS neváhal zrušit předčasné volby, protože považoval cestu, jak k nim Poslanecká sněmovna a Senát dospěly, za protiústavní. I v dalších případech ÚS zrušil zákon jako protiústavní kvůli nedodržení řádné procedury.

Rozhodnutí ÚS se podle Antoše dá předpokládat v řádech měsíců, možná až jednoho roku. Mezitím může zákon vejít v účinnost, což v případě jeho pozdějšího zrušení bude znamenat velký problém. Teoreticky by mohlo dojít k tomu, že živnostníci si pořídí vybavení potřebné pro elektronickou evidenci tržeb, které jim po zrušení zákona bude opět k ničemu.

Antoš upozorňuje, že pro tento případ má Ústavní soud jednu možnost, kterou už v minulosti použil. „Rozhodne o protiústavnosti zákona, ale zároveň odloží vykonatelnost svého rozhodnutí například o rok. Tím dá šanci parlamentu, aby v mezidobí přijal stejný zákon řádným způsobem.“

V minulosti takto ÚS postupoval v případě zákona, kterým se měnily podmínky podpory stavebního spoření. „Nejsem si ovšem úplně jistý, zda by takto postupoval i v tomto případě,“ uzavírá znalec ústavního práva Marek Antoš.

autoři: Ondřej Nováček , bum
Spustit audio