Nejznámější závěsná dráha na světě jezdí v německém Wuppertalu. Rozjede se opět začátkem srpna

„Ve své době to bylo naprosto účelové řešení. Údolí řeky Wupper je dost úzké. Když na konci 19. století ve Wuppertalu vznikaly továrny a do města přicházelo stále více lidí, musel se vymyslet způsob, jak lidi přepravovat. A jediný volný prostor byl právě nad řekou,“ vysvětluje Dominik Korthaus.

I v Janově mají svůj Petřín. Není sice místem zamilovaných, ale zato se na něj svezete lanovkou

• Upravit
• Smazat

V Janově mají podobnou lanovku jako v Praze. Je taky z přelomu 19 a 20. století a spravuje ji městský dopravní podnik. Na rozdíl od té pražské je ale červená, má sedm zastávek a nešplhá se na Petřín ani na žádné jiné zamilované místo, ale na jeden z janovských kopců k bývalému opevnění.

Tehdy si proto radnice řekla, že by mohla nechat vybudovat závěsnou dráhu. Dvaadvacetiletý Dominik jí coby zdejší rodák jezdí odmala a je přesvědčený, že nadzemka je součástí identity Wuppertalu – města, které je dlouhé, jak bychom česky řekli, jako Lovosice. „Zdejší závěsná dráha je unikátní. Nikde jinde na světě v této podobě žádný vlak nejezdí. V Japonsku existují podobné systémy, ale konstrukčně i technicky jsou odlišné,“ zdůrazňuje.

Světový unikát

Nadzemní dráha ve Wuppertalu vznikla jako nouzové řešení. V úzkém údolí řeky Wupper bylo pro běžnou železnici málo místa|foto: Pavel Polák,Český rozhlas

Wuppertalskou nadzemní dráhu vymyslel z velké části německý inženýr Eugen Langen. Otevření nadzemky v roce 1901 se nedožil. Dneska má dráha skoro 14 kilometrů a zastavuje ve 20 stanicích.

Dominik Korthaus to všechno ví. Jako všichni, kdo ve Wuppertalu jezdí městskou hromadnou dopravou. On toho chce ale vědět víc:

„Když mi bylo sedmnáct osmnáct let, byl jsem s rodiči u Severního moře na dovolené. Tam jsem objevil jeden starý vůz z Wuppertalu. Zajímalo mě, jak se tam dostal. Zjistil jsem potom, že těchto vozů je po Německu mnohem víc. Rozhodl jsem se, že o wuppertálské dráze zjistím co nejvíc a že to pak ukážu v novém muzeu.“

Dnes sbírka, v budoucnu muzeum

Muzeum nadzemky totiž ve Wuppertalu chybí. Dominik Korthaus si umínil, že ho vybuduje. Zatím shromažďuje materiály a nemá ještě ani žádné prostory, ale svého plánu se jen tak nevzdá.

„Mým cílem je posbírat co nejvíce fotek a dokumentů, které dějiny závěsné dráhy mapují. Kromě toho také sbírám i originální součástky k renovaci, podle toho v jakém stavu jsou. To všechno chci potom v muzeu vystavit,“ říká přesvědčivě.

V kolumbijském Medellinu vsadili na netradiční MHD a vyplatilo se. Lanovka má úspěch u místních i turistů

• Upravit
• Smazat

V kolumbijském Medellinu mají docela rozvinutou městskou hromadnou dopravu. Nejenom že se na rozdíl od hlavního města Bogoty mohou pochlubit metrem, ale lidé tam mohou pro běžné masové cestování využívat taky lanovky. Fungují tam už tři linky a ve výstavbě jsou další dvě. Obyvatelům změnily život daleko víc, než by se na první pohled mohlo zdát.

Ve sbírce má prý například unikátní signální lampu ze starého vlakového vozu. „Místo ve šrotu skončila díky několika přátelům u mě. Opravil jsem ji a dal do pořádku,“ dodává Dominik.

Dočasně mimo provoz

Každý, kdo do Wuppertalu přijede nebo jím jenom projíždí, si určitě všimne ocelové konstrukce nad řekou, na které visí projíždějící vlak. „V zatáčkách se trochu naklání. Člověk se musí dobře držet, ale řidiči jsou velmi zkušení a dávají pozor, aby vlak moc nerozkývali,“ popisuje Dominik.

Já jsem žádný vlak neviděl. Od loňského podzimu, kdy z konstrukce spadlo elektrické vedení, se tento technický unikát opravuje. Rozjet by se wuppertálská nadzemka měla ale už na začátku srpna.