Nejvíc škody napáchají moli. Překousají všechny nitě, vypráví tkadlec Orsák. Zhotovil repliku Turínského plátna

17. duben 2022

Cestou do tkalcovské dílny Matyáše Orsáka narazíte na králíkárnu, ve které pobíhají obrovští angorští králíci. Tkadlec totiž chová zvířectvo i kvůli srsti, která se dá spřádat. „Například ponožky přímo vybízejí, úžasně hřejí, ale musíte je opatrně prát. Angorská srst plstnatí,“ vysvětluje Orsák, který pracoval na umělecké replice Turínského plátna nebo kopii středověké Pamětní knihy Starého Města pražského.

Ve vaší tkalcovně si můžeme připomenout jednu z nejznámějších křesťanských relikvií – Turínské plátno. Jedná se o pruh látky, ve které bylo po ukřižování zahaleno tělo Krista a uloženo do hrobu. Název je od italského města Turín. Vy jste tam loni byl. Viděl jste ho?

Neviděl, to byla jedna z věcí, na kterou jsem se těšil. Navštívil jsem kostel, kde je Turínské plátno uložené, ale bohužel nebylo zpřístupněné.

Čtěte také

Dělal jste uměleckou kopii údajně dva tisíce let staré látky. Z jakého lnu jste tkal?

Záměrem bylo, aby to bylo co nejvíce podobné originálu. Takž jsme sháněli egyptský len, přes jednu firmu jsme sehnali takovouhle relativně vzácnost.

Jakou má plátno strukturu? Někde jsem četla, že to je šupinový vzor?

Šupinový vzor je odborně lomený kepr, šikmé proužky tvořící nikoliv rovnou šikmou čáru, ale vlastně zlomeninu. Je to jakýsi střídající se trojúhelníkový tvar. Nebo někdo říká jako rybí kost, ale tohle je mnohem jemnější.

Váš první výrobek je údajně vesta z ovčí vlny a trvala vám víc jak dva roky. Máte ji ještě?

Ano, je to tak. Je to vesta, nenosím ji, ale mám ji. Přestože to není úplně luxusní výrobek, tak je to moje srdcová záležitost a toho se nezbavím.

Jaký je rozdíl v předení a tkaní?

Předení je výroba příze, nebo laicky řečeno i nitě. Kdyžto tkaní je využití nití pro výrobu plošných textilií. Nemůžu říct, co je složitější, nemůžu říct, co je hezčí, protože obě dvě technologie mě uchvátily. Přijde mi, že tkaní se člověk naučí snáze, ale předení vás někdy pohltí tak, že si myslíte, že není nic lepšího.

Vy jste se účastnil i projektu umělecké kopie středověké Pamětní knihy Starého Města pražského 1310 – 1518. Tkal jste tam lněné pásky, kterými byla kniha převázaná. Jak se tká něco, čeho jsou jenom fragmenty?

Naštěstí byly dlouhé šest nebo sedm centimetrů, a to na textilie vlastně stačí. Takže to nebyl problém. Vazbou byl kepr – keprová vazba. Byl to nebělený len, ale k tomuto pásku byly tři barevné pásky, uprostřed červený a na krajích ještě zelené.

Učíte na zemědělské univerzitě chemii, tak předpokládám, že jste si je barvil sám?

Barvím vlnu i jiné materiály. Byla to většinou syntetická barviva, ale mým koníčkem je barvení i přírodními barvivy, většinou to jsou rostlinná barviva. Ale pro zajímavost mám jedno živočišné, a to je košenila. To je nádherně a intenzivně červené barvivo, které se získává z červce nopálového, což je hmyz, který parazituje na kaktusech. Obarvíte s tím i vajíčka.

Co je to lamačka lnů?

To je pomůcka, díky které se zpracovává len, ze stonků získáváme rozlámaný lem a oddělí se potom vlákno, ze které se dá spřádat nit. Říkáme tomu mědlice. Jsou to prkýnka, která se mezi sebou zasouvají. A mezi nimi se lem láme.

Jak dlouho se může skladovat příze?

Skladování je bez problémů, když se k tomu nedostanou moli. Moly nenávidím, kudy chodím, tam na moly nadávám. Mol napadne jakoukoliv zvířecí srst a samozřejmě ovčí vlnu. A napáchá neskutečné škody. Napředete krásné tenoučké nitě a on pak leze napříč a všechny nitě překousá. Takže z toho máte deseticentimetrové kousky. To, jak se říká, šlak by mě vzal.  

Proč je předení taková radost? Kolik místa je potřeba na tkalcovský stav? A čím vším je možné barvit látky nebo i velikonoční vajíčka? Poslechněte si celý rozhovor.

Spustit audio

Související