Nejvíc jsem jako malý poslouchal Lunetic, prozrazuje písničkář Pokáč

11. únor 2022

Vtipné, hravé, oblíbené. Nejčastější přívlastky spojené s jeho písněmi. Řeč je o Janu Pokorném, známějším pod pseudonymem Pokáč, který se stal v listopadu 2021 stříbrným Slavíkem.

Pokáč, vlastním jménem Jan Pokorný, je český písničkář a textař, který se doprovází na kytaru a ukulele. V textech většinou hravě zpracovává témata týkající se obyčejného života.

Za úspěch vděčí svému nadšení pro hudbu a obrovské vytrvalosti. „Já si zpívám furt a pořád. Když někde třeba chodíme na houby, tak vždycky najdu úplnej prd, protože celou dobu furt někde bloumám v křoví a zpívám si nový melodie,“ říká v rozhovoru Pokáč.

Nové písně si procvičuje, kdekoliv to jen jde. Prvním posluchačem je většinou jeho roční syn Teodor. „Můj syn je většinou poměrně věrnej posluchač, vrtí se u toho a chvilku nepláče,“ dodává Pokáč. Jako malý sám nejvíce poslouchal skupiny Lunetic a Backstreet Boys, které jdou dle jeho slov i dnes výborně zahrát na kytaru.

Trvanlivou hudební tvorbu Pokáč přirovnává ke stavbě, která kvalitu své konstrukce udrží desítky let, pokud stojí na pořádných základech.

V rozhovoru na rozhlasové pohovce Jožky Kubáníka, který nabízíme v záznamu, se dozvíte něco i o jeho tvorbě a plánech, obědu s Lucií Bílou nebo setkání s Jarkem Nohavicou.

Všechny hosty a rozhovory z pořadu Na pohovce Jožky Kubáníka najdete i na webu https://rozhl.as/Kubanik nebo v podcastových aplikacích Můj Rozhlas, Spotify, Google Podcast nebo Apple iTunes.

Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová