Největším koníčkem Jiřího Drahoše, předsedy Akademie věd České republiky, je sborový zpěv

Jiří Drahoš
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jiří Drahoš

Naším dnešním (20. února) hostem v pořadu Je jaká je byl po 11:05 hodině chemický inženýr Jiří Drahoš, předseda Akademie věd ČR.

Co má společného chemické inženýrství a slivovice?

Jako vědec se věnuje chemickému inženýrství. Co obor vlastně znamená? Jiří Drahoš to vysvětluje oklikou. „Chemická technologie a chemické inženýrství. To jsou dvě disciplíny. Technologii asi každý zná. Je to způsob, jak se dobrat od suroviny s využitím nějakých nástrojů a přístrojů ke koncovému produktu. To může být např. vaření. Když připravujete guláš, potřebujete maso, cibuli, papriku, nůž, hrnec a předpis. To je vlastně technologie. Každá může být trochu odlišná. Chemické inženýrství je disciplína, která zobecňuje procesy a aparáty. Už se tak nezajímám o to, co je uvnitř nádoby. Je to spíš o matematice, fyzice, trochu o chemii a v současné době hodně o biologii. Jako chemický inženýr mohu provádět základní procesy jako chlazení, zahřívání, míchání, destilace, extrakce, přelévání. Vědec proto rád dokumentuje chemicko inženýrský přístup na výrobě slivovice. „Začíná to fermentací v nějakém reaktoru, sudu. Pak to přelijete do destilačního přístroje, zahříváte, destilujete, chladíte, mícháte, filtrujete a nakonec ochutnáváte.“ Rozdíl je pouze v ochutnávání, které už prý nepatří mezi základní disciplíny chemického inženýrství.

V kůži předsedy Akademie věd ČR

Od roku 2008 je předsedou velmi ctihodné instituce s dlouholetou tradicí, Akademie věd České republiky. Jaké je to šéfovat vědcům? Jiří Drahoš přiznává, že „někdy to jde ztuha.“ A pokračuje. „Ještě stále jsem vědecký pracovník, osm let jsem dělal ředitele jednoho z ústavů Akademie věd ČR a čtyři roky jsem byl místopředseda Oblasti věd o živé přírodě a chemické vědy. Trochu neskromně si myslím, že mám představu jednak o tom, jak vědec pracuje, jednak jak funguje ústav a samozřejmě i akademie. Určitě je to zajímavá práce.“

Odchod talentů ho netrápí

Je známá věc, že česká věda v posledních letech trpí odlivem mozků do zahraničí. Jiří Drahoš takovému trendu fandí a vědcům dokonce radí: „Musíte vyjet.“ „Český rybník“ je prý příliš malý a zkušenosti ze zahraničí jsou neocenitelné. „Každý špičkový nebo slušný vědec v tomto státě si vytvoří během studia spoustu kontaktů v zahraničí. Když odjede, tak se nabízí otázka, jestli se vrátí nebo ne. Drtivá většina má zájem přijít zpět do České republiky. Ti, kteří se z nějakého důvodu rozhodnou zůstat v zahraničí, pro nás ale nejsou ztracené existence. Naopak jsou to velmi dobré kontakty pro jejich současné i bývalé kolegy. Nevidím to nijak tragicky.“

Brazílie

Předseda Akademie věd ČR je mj. také hostujícím profesorem na univerzitě v São Paulu. Podařilo se mu to díky brazilskému kolegovi, kterého poznal v polovině 80. let během stáže v tehdejší Německé spolkové republice. „Byl to mladý kluk, kterému jsem dělal školitele doktorské práce. Po revoluci mě pozval nejdříve na jeden semestr do Brazílie. Pobyt jsem si pak ještě dvakrát zopakoval, ale už ve stlačené formě, kdy jsem semestrální kurz odpřednášel za jeden měsíc. To už bylo docela tvrdé.“ Jiří Drahoš si pak stýská, že dnes nemá, kvůli své pozici a vytíženosti, mnoho příležitostí opět přednášet v Jižní Americe.

Otázka školného

Asi nejdiskutovanějším aktuálním tématem souvisejícím s vysokým školstvím je školné. Zpoplatnění studia vědec příliš nefandí. „Myslím si, že byla jednak vybrána nejhorší možná varianta z těch, jak by studenti měli školné splácet. Za druhé nevím, jestli je to rozumné a zdali vysokou školu opravdu postaví na nohy skutečnost, že zavede školné. Já osobně si to nemyslím.“

Největší koníček? Sborový zpěv

Věda a zpěv. Těmto dvěma vášním propadl Jiří Drahoš. Už 39 let zpívá v amatérském komorním sboru Canticorum iubilo. Ne vědu, ale právě tohoto koníčka považuje za svého největšího. Co ho na něm nejvíce baví? „Je to úžasná relaxace. Říkám tomu brain washing, pozitivní vymývání mozků. Když přijdu do sboru na zkoušku, tak chtě nechtě musím zapomenout na problémy s Akademií věd, chemickým inženýrstvím, studenty a soustředit se na Petra Ebena, Dvořáka nebo Bacha, podle toho, co zrovna studujeme.“

Více si poslechněte v záznamu rozhovoru Daniely Brůhové s Jiřím Drahošem.