Nejtěžší byl výstup na povrch Marsu, přibližuje psycholog a hlavní analytik mise Mars 500 Alek Lačev

První výzkumy, simulující dlouhodobé odloučení malé skupinky lidí od okolního světa, se začaly objevovat v 80. letech. „V prvních pokusech v SSSR byli lidé umístěni například v hlubinných dolech. Zkoumali jsme na nich, jaké vazby mezi nimi během několika dní vzniknou,“ přibližuje Alek Lačev.

Při experimentu Mars 105 byli astronauté po danou dobu uzavřeni v malém kokpitu. „Atmosféra byla mnohem třaskavější než v následujících projektech. Na tento druh experimentu se vybírají psychicky odolní jedinci s dobrou fyzičkou. Co se ale těžko ošetřuje dopředu je výběr jednotlivců tak, aby lehce utvořili kolektiv.“

Ženy na paulubu nesmí

Do experimentu Mars 500 nebyla přizvána ženská posádka. „V minulém projektu se vyskytla situace, kdy se ruský astronaut na Nový rok pokusil políbit kanadskou spolupracovnici. Vznikl z toho velký konflikt,“ vysvětluje Alek Lačev.

Alek Lačev a Martina Kociánová|foto:Jan Profous

Přesto se do dalšího projektu ženu snaží dostat. Mateřský typ ženy by dle odborníků byl prospěšný pro kolektiv. „Muži by nebyli tolik agresivní, jako když je posádka složená jenom z nich. Před ženou navíc hrají klidnější roli.“

V současném projektu byla čistě mužská posádka vybrána natolik pečlivě, že se mezi nimi konflikty téměř nevyskytují. „Je tam jedna dominantní osobnost. Ostatní se jí ale automaticky podřídili nebo kolem ní vesele existují dál. Někdo musí umět praštit do stolu a říci, jak se věci budou dál dělat. Kdyby byli všichni submisivní, došlo by ke katastrofě.“

Největší překvapení

O nějaká překvapení se ale účastníci projektu přesto postarali. Ruská část posádky (na palubě byl kromě nich ještě přítomen Francouz, Číňan a Ital-Kolumbijec) se velmi rychle začala separovat od zbytku.

„Někteří ruští astronauté nehovořili anglicky a část evropské posádky zase nehovořila rusky. Za celých 520 dní si tak někteří lidé mezi sebou nepohovořili. Nutno podotknout že leckdy na to ani nebyl čas.“

V kabině probíhal každodenně nespočet pokusů. Účastníci se starali o hydroponickou farmu, prováděli pokusy s fyzičkou i nejrůznější měření. „A neustále jim byla odebírána krev a moč. Zkoumalo se totiž, kdy jim byly nejvíce vyplaveny hormony.“

Stres byl na denním pořádku

„Nakonec se podařilo vyhodnotit, že nejvíce zátěžovou situací na psychiku bylo přistání na Marsu a výstup ve skafandrech na jeho povrch. Situace byla neméně zatěžující i pro velící středisko. Pokus totiž probíhal na povrchu planety Země, kde panuje jiná přitažlivost. Navíc se rozhodli do výstupu na povrch začlenit i simulaci pádu astronauta,“ popisuje Alek Lačev.

„V těžkém vybavení nebylo zcela jisté, zda bude spolupracovník svému druhovi schopen pomoci natolik, aby se dokázal postavit. Pokud by se pomoc nezdařila, musel by zasáhnout někdo z řídícího střediska, což by narušilo celý zbytek experimentu.“

Zlaté české ručičky přispěly k úspěchu

Po celou dobu simulovaného letu se dostával ke slovu patentovaný vynález českých odborníků, který byl vyvinut v 90. letech. „Jedná se o metodu zkoumání mezilidských vztahů.“

Posádka dostala po 14 dnech dotazník, kde hodnotí, jak spolu komunikují, svůj vztah k řídícímu středisku a spoustu dalších aspektů. Výsledky se zanesou do přehledné 3D mapy. Poté se porovnají s předchozími a na základě výsledků jsou vědci schopni předpovídat začínající konflikt mezi jednotlivými členy posádky.

Systém nalézá široké využití i mimo tento projekt. Na jejím základě se vybírá složení jednotek vysílaných do Afghánistánu i skladba zaměstnanců na pracovišti.