Nejblíž k Marsu se dostanete na Petříně, tvrdí šéf hvězdárny

V 50. letech vznikaly hvězdárny a planetária skoro v každém okrese. „Dnes patříme k lehkému nadprůměru. Řadu hvězdáren se nepodařilo ufinancovat a zanikly,“ rekapituluje Rozehnal. Hvězdárna na Petříně se dál úspěšně rozvíjí a letos slaví 85 let.

Jméno nese po slovenském politikovi Milanovi Rastislavovi Štefánikovi. Původní profesí byl astronom. Publikoval šest hodnotných prací ze svého oboru a se slavnými astronomy spolupracoval i v Paříži.

Dotknout se meteoritů z Marsu a Měsíce

Vybudovat na hvězdárně muzeum meteoritů byl nápad planetárního geologa Jakuba Halody. „Seznámil nás s panem Šimkem, který má těch meteoritů tolik, že už ho nebavilo mít je ve sklepě. Byl rád, že se na ně můžou podívat i ostatní.“

Na návštěvu muzea meteoritů vás pozval host Jolany Voldánové, vedoucí petřínské hěvzdárny, Jakub Rozehnal|foto: Elena Horálková

Na některé meteority si můžete i sáhnout. „Jsme jediné muzeum, kde si člověk může meteority prohlédnout ze všech stran. Jsou totiž ve skleněných válcích a exponátů je kolem 80.“

Matriál starší než Země

Mezi nejvzácnější patří ty z povrchu Měsíce. Je tu i úlomek meteoritu z Marsu. Jakub Rozehnal tak s úsměvem říká, že Marsu jsme nejblíž právě na petřínské hvězdárně.

Nejstarší meteority jsou chondrity. Vznikly v době, kdy ještě neexistovaly planety. Je to materiál starý 4,5 miliardy let.

Čtěte také

Unikátní jsou pak meteority, které mají svou historii. Například v Jižní Americe vyhloubil meteorit kráter, voda se začala vařit a přiotrávila několik stovek obyvatel.

V petřínské hvězdárně si tak můžete šáhnout na to, co na obloze leckdy ani neuvidíte. Něco se ale nepoštěstí ani hvězdářům. Sám Jakub Rozehnal třeba nikdy na denní obloze neviděl kometu. A supernovu. To se podařilo naposledy Johannesu Keplerovi.

Jak se hledají meteority? Dokázali bychom odvrátit globální katastrofu? Jaké jsou nejnovější objevy ve vesmíru? Více si poslechněte ze záznamu v iRadiu.