Nechceme se utopit v odpadcích, vyzývají dobrovolníci na ostrově Korfu. A učí místní recyklovat
Na řeckém ostrově Korfu se v posledním roce řeší hlavně odpadky. Jedna oficiální skládka je přeplněná a druhou brání místní obyvatelé vlastním tělem. A tak někteří vzali osud ostrova do svých rukou a založili dobrovolná recyklační centra. Pro osvětu se rozhodla i Slovenka Andrea se svým mužem Christosem, protože už se na neutěšenou situaci nemohli dívat. V recyklačním centru u jejich plážové kavárny se byla podívat reportérka Pavla Smetanová.
Je jedenáct hodin dopoledne a na parkovišti před kavárnou už se sjíždějí auta z celého okolí. Muži s těžkými krabicemi se starou elektronikou, ženy nosí plastové pytle a učí své potomky, kam co patří. Sklo do rohu, staré učebnice ke kartonovým krabicím a plasty tamhle na stranu.
Češi recyklují a omezují plasty. „Lidé se nad tím začínají zamýšlet a chtějí situaci zlepšit,“ říká konzultant v oblasti recyklace Miroslav Fojt
Tři čtvrtiny Čechů tvrdí, že si nekupují v obchodech plastové tašky a snaží se používání plastů omezovat. Vyplývá to z průzkumu společnosti Median. Úplný zákaz jednorázových plastů by podpořilo 72 % z nás. Konzultant v oblasti recyklace Miroslav Fojt říká, že lidé v ČR třídí každý rok více. Jaký podíl na tom mají sociální sítě a média? A jak správně třídit odpad? Na to se ptal Jiří Chum.
Organizátorka Andrea ostřížím zrakem dohlíží, aby někdo netřídil do špatných pytlů. Pro ni je recyklace životní nezbytností.
„Na Slovensku jsme odpad recyklovali od roku 2000. Kompostovali jsme odmalička, to je v naší rodině tradice. Když začal tady ten chaos s odpadky na Korfu, začala jsem mobilizovat a kompostovat ve velkém,“ popisuje.
Změnit stereotyp
Podle oficiálních údajů tvoří 44 procent celkového odpadu v Řecku bioodpad, zbytek je recyklovatelný odpad. „Ten musíme zachytit, aby se dostal, kam má – ne na smetiště nebo na okraj cesty,“ vysvětluje Andrea. Do recyklačního centra podle jejích slov přichází asi 250 rodin z okolí.
„Tady aluminium, tady jsou plasty, tamhle polystyren. Tetrapack, kartony, sklo, papír, elektronika, baterie, které jsou toxické,“ ukazuje mi Christos, co všechno se dá vytřídit.
Systém státu nefunguje
„Pokud nebudeme pomáhat, bude to hrůza. Samozřejmě by bylo správné dostat za odpad peníze, ale my se snažíme podpořit společnosti, které se tím zabývají. Jsou to tři místní firmy,“ vysvětluje mi Christos své bohulibé pohnutky.
Systém státu bohužel nefunguje. V modrých kontejnerech na směsný recyklační odpad končí opravdu vše od banánových slupek po mrtvé ovce. Tím se veškerá recyklace znehodnotí. „Tady ale nepřijde nazmar ani gram," doplňuje Christos hrdě.
Někteří lidé nechtějí pochopit, že žijeme na jedné planetě. Mají pocit, že jediným smyslem života je koupání v moři
Když se chce, tak to jde
Kousek ode mě stojí muž a třídí ze svého velikého pytle každé víčko a každý papírek. Jdu zjistit, jaký má motiv.
V plastovou skládku se mění také korálové Rudé moře. Do boje s tunami odpadu se pustil i Štěpán Macháček
Malý pustý ostrůvek Magawíš u egyptské Hurghády má zajištěný neustálý přísun odpadků. Směr mořských proudů a větru udělaly právě z tohoto ostrova skládku. Příčinou je turismus v egyptských letoviscích i zvyky samotných Egypťanů. V Hurghádě ale roste počet lidí, kteří s problémem chtějí něco dělat. Přidal se k nim i zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě.
„Proč? Jsem fanatik, bratr organizátora. Dříve bohužel recyklovat nešlo. Někteří lidé nechtějí pochopit, že žijeme na jedné planetě. Mají pocit, že jediným smyslem života je koupání v moři,“ rozohňuje se.
Vedle něj stojící žena se přidává: „Je to nutnost i způsob života. Dříve jsem recyklovala jen lahve, pak jsem se ale dozvěděla o zdejším centru…“
První vlaštovka
Zdá se, že recyklace na Korfu je začarovaný kruh. „Lidé by odpad třídili, ale když vidí, že se všechno sváží dohormady, jsou zklamaní a přestanou to dělat. Díky této dobrovolnické iniciativě mají konečně pocit, že je nikdo nešidí, chodí sem a recyklují,“ říká s nadějí organizátorka Andrea.
Pak se najednou zarazí a utíká Andrea k hříšníkovi, který hodil pet lahev od vody do barevných plastů: „Milto, tady ty průhledné, tady kartony od mléka, voda…“ ukazuje mu a pokračuje: „Já jsem občas nahlížela do dopadků, mám takovou úchylku.“
Zdá se, že si s manželem bezezbytku rozumí i v tomto ohledu. „Asi je to tím, že je poloviční Francouz a má to v sobě stejně jako já. Je to fajn,“ uzavírá Andrea a utíká zkontrolovat další rodinu, která právě dorazila.
Související
-
VIDEO: Znovuzrození na ostrově Korfu. Mladá Češka se vstupem...
Řecko, to nejsou jen olivovníky, starověké památky a průzračné moře, ale také pravoslavná církev. Svým křtem se k ní rozhodla připojit i čtyřiadvacetiletá Češka Pet...
-
Nejen plasty nebo komunální odpad trápí lidstvo. Jihovýchod...
Bioodpad představuje další z problémů planety a ten, kdo ho dokáže rozumně zlikvidovat, respektive znovu využít, může vydělat velké peníze. V Thajsku se o to pokouš...
