Nebyli jen Mayové! Mezoamerické civilizace v hledáčku vědců a fenomén kojení cizích mláďat u žiraf

18. březen 2024

Amerika před Kolumbem, 2. část: Mezoamerika (4:18) – Mýty, omyly a novinky astronomie: Hydrotermální minulost Marsu (19:58) – Fenomén tzv. alokojení u žiraf (24:58) 

V úvodním přehledu zajímavostí se vrátíme ke vzácnému středně silnému zemětřesení, které nedávno zaznamenali na Písecku, představíme vám nově objeveného mořského plže z britských vod, který svou přítomností mořské biology poněkud překvapil, povíme si o vůbec nejstarším bochníku chleba, nalezeném při průzkumu neolitického města Çatal Hüyük na jihu Turecka, zmíníme se o nálezu sochy faraona Ramesse II. v Egyptě, která se ukázala být horní půlkou jiné skulptury, vykopané skoro před sto lety, a nakonec se budeme věnovat ruským a čínským plánům výstavby autonomní jaderné elektrárny na povrchu Měsíce.

Mezoamerika nebyla jen mayská

Chrám nápisů je nejznámější stavbou v ruinách palácového komplexu mayského města Palenque v mexickém státě Chiapas. Pod pyramidou se skrývala hrobka krále Pakala ze 7. století

Zkoumat historii amerického kontinentu před příchodem Evropanů není snadné. Drtivá většina tamních kultur byla neliterární; mnohé žily kočovným životem lovců a sběračů. Jen v některých oblastech vznikla větší kulturní centra, státní útvary nebo říše. Pro badatele je často obtížné zjistit, co bylo současné a co posloupné; co se na území obou Amerik dělo přibližně ve stejné době. Většina informací přitom pochází z archeologických výzkumů: zkoumá se keramika, stavby... metody se mění a rozvíjejí. Jak jsme si řekli v minulém pořadu, datovat a hodnotit vývoj v předkolumbovské Americe na základě evropských tradic však může být ošidné. Naše škály jsou umělé, analogie zrádné, dělení na období či kultury nepřehledné, někdy i zbytečné. Budeme se s tím setkávat i v dalších částech našeho březnového seriálu, který věnujeme právě předkolumbovské Americe a zkoumání její historie. Dnes se budeme zabývat především oblastí takzvané Mezoameriky.

Hieroglyfové schodiště s nejdelším zachovalým mayským textem

Jaké je geografické vymezení mezoamerické oblasti, spojované tradičně především s Mayi a také Aztéky? A proč bývá právě mayská civilizace označována za vrchol tamního kulturního vývoje? O tom hovoří Monika Brenišínová ze Střediska ibero-amerických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze... Mayové měli svůj písemný systém. Díky jejich hieroglyfickým záznamům a také skutečnosti, že používali kalendář, můžeme některé události z mayské minulosti datovat. Není to ale snadné – korelace, tedy vzájemné porovnání, jedněch mayských dat s druhými a konečně i s naším kalendářem, je dost komplikovaná záležitost... Mayové byli dlouho považováni za primární, takzvaně mateřskou kulturu Mezoameriky. I když se tušilo, že nutně nemuseli být první. A pak byly ve 30. letech 20. století na východním pobřeží Mexika poblíž města Veracruz objeveny první památky olmécké kultury...

O Mayích víme, že jejich civilizace dospěla dávno před příchodem Španělů k jakémusi kolapsu, o jehož příčinách se dodnes vedou vědecké disputace. Koho tedy Španělé při svém příchodu na území Mezoameriky našli? S kým se tam setkali, a kdy se to stalo?

Nakojit, či nenakojit? Tzv. alokojení u žiraf

Žirafí matka s mládětem

U savců v zoologických zahradách, ale mnohdy i ve volné přírodě, pozorovali vědci mnohokrát takzvané alokojení. Je to zvláštní fenomén, který se zatím nepodařilo plně objasnit. Není jisté, proč to savci dělají. Co z toho mají? Hypotéz je celá řada a jejich ověřováním se zabývají i naši přírodovědci.

Co se označuje termínem „alokojení“ nám vysvětlila Markéta Gloneková z Přírodovědecké fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, která je zároveň zooložkou ústecké zoologické zahrady. Jak si ho vědci vysvětlují? Jaké výhody či nevýhody může mít alokojení pro matku, která mléko poskytne, a také pro příjemce, tedy cizí mládě? Jak se zkoumají a jak vypadají sociální vztahy u žiraf?

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.