Národní dotace jsou pro malé obce klíčové. Bez nich se urychlí vylidňování venkova, míní předsedkyně samospráv Olšáková

Ve Zlíně se konala celorepubliková konference Sdružení místních samospráv. Jaké očekáváte dopady konsolidačního balíčku na rozpočty obcí?

Republikové shromáždění přijalo čtyři stěžejní usnesení, z nichž jedno se týká právě dopadu konsolidačního balíčku na obce, kdy v rámci konsolidace veřejného rozpočtu jsme přišli o téměř pět miliard korun.

Čtěte také

Změny v úsporném balíčku? Už jen kosmetické. Výnosy z hazardu v obci nahrávají korupci, míní poslankyně STAN

Můžete říct, z čeho vycházíte?

Náš odhad vychází z propočtů, které nám poskytlo dokonce i samo ministerstvo financí v průběhu projednávání. Do dnešního dne jsme příjemci 30 % výběru daní sdílených z on-line hazardních her. Od Nového roku ale obce nedostanou žádný podíl. Dále je tam asi půlmiliardový propad na základě nižšího výběru DPH. Toto jsou dopady, které jsou pro obce dopočitatelné. V rámci rozpočtového určení daní jsme přišli i o další částku, která ale byla dohodnutá. Bylo to v rámci toho, že jsme si uhájili celý výnos daně z nemovitosti pro obce, takže jsme snížili v rámci 10 miliard korun procento v rozpočtovém určení daní.

Vy chcete vyzvat vládu, aby narovnala výpadek příjmů samospráv ve sdílených daních. Je to tak?

Usnesení jsme v tomto duchu přijímali a ne jenom, abychom se zabývali rozpočtovým určením daní pro obce, ale také pro krajská města a pro kraje samotné. Bylo to téma, které rezonovalo při přijetí konsolidačního balíčku, kdy se i kraje domnívají, že je dlouhodobě nastavený nějaký systém, který je dnes už značně neoptimální.

Jakou máte představu o narovnání?

U obcí by mělo jít o narovnání v řádu jednoho či půl procenta, aby se nám vrátilo oněch pět miliard zpátky do rozpočtů obcí.

Žádáte, aby se podíl obcí v rozpočtovém určení daní zvýšil o výnosy z on-line hazardu. Můžete být konkrétní?

Čtěte také

Daně z nemovitostí náleží obcím, nikoli státu. Obce za něj odvádí práci, příjem by jim měl zůstat, říká předseda Svazu měst a obcí

Navrhovali jsme, aby obcím zůstal 20% podíl oproti dnešnímu 30% podílu, protože obce mají samozřejmě s dopadem hazardu také starosti. Hazard dopadá na rodinu, v níž se hraje. On-line se hraje odkudkoli, není regulovaný. Je to velký problém, a nám přišlo, že by obce měly mít podíl z hazardu na zvládání dopadů. Jde o nějakých tři a půl miliardy korun.

Už na to máte nějakou reakci od vlády?

Žádnou reakci nemáme. Jde o mandát, který jsem získala dnes na našem celorepublikovém shromáždění. Vláda o tom ví. Bavili jsme se o tom i s panem ministrem Stanjurou. Vůle už tam potom nebyla. Hazard byl velmi těžké téma, ale shoda se našla, takže my jsme potom jako územní partneři do toho už moc nevstupovali.

Na jednání se musíme nejprve v rámci předsednictva připravit, musíme si to propočítat, abychom mohli přijít s konkrétním návrhem. Do Vánoc to určitě nebude, odhaduji, že to bude po Novém roce.

Jak by měla vypadat novela zákona, která by měla nahradit skutečný výpadek změn sazeb v DPH?

Je to vlastně vrácení půlmiliardy, která vypadla kvůli tomu, že se některé položky dostaly do nižší sazby, a tudíž se méně vybere. Jde ale o věci, které se budou teprve připravovat. Určitě nepůjdeme na ministerstvo financí s takovým výstřelem. Budeme to mít připravené, propočítané, abychom neztráceli čas, a také, aby ministerstvo vědělo, jak reagovat.

Hodláte apelovat na vládu, aby nadále finančně podporovala projekty ministerstva pro místní rozvoj v podobě národních dotací. Proč?

Čtěte také

iROZHLAS

Ať mají děti od tří let nárok na školku nebo dětskou skupinu, navrhuje ministerstvo. Obce jsou proti

Protože se domníváme, že národní dotace jsou pro malé obce úplně to nejzákladnější, co potřebují. Malá obec nedosáhne na dotace z IROP, protože to jsou velké projekty, musíte splnit podmínky. A když obec nemá průjezdnost ulic, nemá přestupní terminály, tak se jí velice těžce na tyto projekty sahá.

Opravdu nejsou žádné evropské dotace, na které by malá obec dosáhla?

Myslím si, že na místní komunikace nejsou a určitě nejsou ani na opravy veřejných budov, pokud nejde vyloženě o zateplení. Svědčí o tom i to, že vždycky, když se výzva vypíše, je tam obrovský převis žádostí. Pokud se finanční prostředky na dotace na příští rok nenajdou, spousta projektů zůstane ležet v šuplíku. To jsou desítky, možná stovky tisíc za projektové přípravy. Starosta menší obce, která má malý rozpočet, komunikaci ze svého rozpočtu neuhradí.

Projekt se podporuje 50 %, 50 % k projektu přidává obec ze svých úspor, takže obec se na tom významně podílí. Když se to potom propočítá, že se z toho odvádí daň, tak to nejsou peníze, které by se úplně rozplynuly a nevrátily by se. Má to multiplikační efekt, a proto považujeme za důležité, aby finance na projekty na podporu rozvoje regionu zůstaly.

Můžete vysvětlit, proč podle vás zastavení národních dotací urychlí vylidňování venkova?

Lidé žijí rádi tam, kde mají infrastrukturu, kde jsou nejen opravené chodníky a komunikace, ale kde mají třeba kino, knihovnu, veřejnou budovu. Pokud v obci nemáte nic, nemáte ani důvod tam setrvávat. Týká se to i regionálního školství a dalších témat. Absence toho všeho zkrátka podporuje odliv mladých lidí z venkova.

Jakou představu má Sdružení místních samospráv o funkčním modelu komunitní energetiky? Proč Sdružení místních samospráv odmítá převod nepedagogických pracovníků na obce? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu.