Narodil se v Brně, zemřel ve Vídni – Evropan a architekt Adolf Loos

25. březen 2021

Publicistické pásmo Olgy Jeřábkové vypovídá o architektu Adolfu Loosovi, od jehož narození v Brně uplynulo loni 150 let. Nyní vyšla kniha Evropan Adolf Loos. Nejen brněnské stopy, jejímiž autory jsou Jindřich Chatrný, Dagmar Černoušková a Jana Kořínková.

Slavný architekt Adolf Loos po sobě nezanechal žádnou autobiografii, takže fragmenty vzpomínek nacházejí odborníci pouze v jeho literárním a odborném díle. Loňský rok, v němž jsme si připomněli 150. výročí narození tohoto slavného brněnského rodáka, vyhlásil Národní památkový ústav a Muzeum hlavního města Prahy Rokem Adolfa Loose. Muzeum města Brna připravilo – a také otevřelo – na hradě Špilberku již v červnu loňského roku rozsáhlou výstavu Evropan Adolf Loos. Nejen brněnské stopy. Výstavu samozřejmě potkal stejný osud jako téměř všechny kulturní akce.

Účinkují: Michal Bumbálek, Jana Štvrtecká
Připravil: Olga Jeřábková
Dramaturgie: Alena Blažejovská
Režie: Radim Nejedlý

Pod stejným názvem vyšla ale nedávno obsáhlá – téměř pětisetstránková – publikace, kterou vydalo Muzeum města Brna společně s brněnskou Fakultou výtvarných umění. Její hlavní autoři a editoři jsou shodní s autory výstavy: historikové umění Jindřich Chatrný, Dagmar Černoušková a Jana Kořínková. Najdeme v ní také přes tři stovky mnohdy dosud neznámých fotografií a dokumentů o životě a díle tohoto slavného architekta. Dvě ze spoluautorek – Jana Kořínková a Pavla Cenková – jsou rovněž hlavními autorkami stezky Po stopách Adolfa Loose na webu Brněnského architektonického manuálu.

Po stopách Adolfa Loose

Adolf Loos se narodil 10. prosince 1870 v Brně jako první ze tří dětí sochaře a kameníka Adolfa Loose a jeho ženy Marie. Jeho rodný dům a zároveň i velmi známou a prosperující kamenickou dílnu otce dnes už v Brně nenajdeme: stával na místech, kde stojí hotel Continental, na němž je také umístěna pamětní deska.

Adolf Loos rozhodně nebyl úspěšný student: po skončení obecné školy prošel několika gymnázii, maturitu nakonec absolvoval v roce 1889 na průmyslové škole v Brně. K jeho spolužákům patřil například později proslulý Josef Hofman z Brtnice u Jihlavy, architekt, ale především designér, autor ikonického a dodnes obdivovaného nábytku. 

Čechoslováci si myslí, že jsem Čechoslovák, protože jsem se narodil v Brně a pocházím odtamtud. Rakušané zase říkají, že jsem žil mnoho let ve Vídni, a Němci zase tvrdí, že jsem Němec, protože mluvím jejich jazykem. Ve Francii zase říkají, že jsem naturalizovaný občan, protože jejich zemi miluji, a má anglická manželka zase vždy říkala, že se oblékám lépe než nějaký Angličan. Nejsem nic z toho. Jsem kosmopolita, jako každý opravdový Evropan.
Adolf Loos

Po neúspěšných pokusech o studia na vysokých školách se Adolf Loos v roce 1893 vypravil na světovou výstavu do Ameriky. Po necelých třech letech se vrátil do Brna, ale životní styl Američanů mladého Loose už zásadně poznamenal v jeho budoucí tvorbě. V roce 1896 odešel do Vídně a brzy se o něm začíná mluvit jako o nadaném architektovi: vybaví interiér Vídeňského dámského klubu na prestižním místě – vídeňských Příkopech, nebo interiér kavárny Muzeum, což zaznamenal i vídeňský tisk: „Loos udělal věc dobře. Sice nihilisticky, velmi nihilisticky, ale vkusně, logicky, prakticky.“ A tak vznikl název Café Nihilismus, který však neznamená pejorativní odsudek, nýbrž kompliment tvůrci. Loos se stal slavným a žádaným architektem pro zařizování interiérů.

Čtěte také

Ve Vídni se Loos přátelil s literáty Petrem Altenbergem, Karlem Krausem, hudebním skladatelem Arnoldem Schönbergem a malířem Oskarem Kokoschkou. Ten o něm později napíše: „Nechci být neskromný, ale to, co řekl Dante o Vergiliovi, mohl bych já za sebe říci o Loosovi. Provázel mne nebem i peklem života jako věrný průvodce.“

Tři manželství a vztah s tanečnicí

Do Brna se ovšem Loos pravidelně vracel. Přednášel o architektuře a moderním životním stylu. V roce 1902 se oženil v zámecké kapli v Lednici s krásnou mladou herečkou Linou, později proslulou femme fatale vídeňského počátku 20. století. Odstěhovali se do bytu, jehož interiér – zejména proslulou ložnici a obývací pokoj s krbem – Loos sám zařídil. Manželství se ale brzy rozpadlo a Loos začal žít s anglickou tanečnicí Bessie Bruceovou. I když se nikdy nevzali, tento vztah vydržel déle než všechna tři Loosova manželství.

Čtěte také

V prvním desetiletí 20. století vyrostla ve Vídni na Michalském náměstí – přímo proti sídlu císaře Hofburgu – snad nejslavnější Loosova stavba: obchodní dům s okny v pravidelných řadách. Dům měl své obdivovatele, dokonce byl na něj napsán oslavný sonet, ale také své odpůrce. Objevovaly se karikatury naznačující, že inspirací byla mříž od kanálu a císař František Josef I. si prý nechal přestěhovat pokoje, aby se nemusel na dům dívat. Když náměstí maloval neúspěšný adept studia malířství Adolf Hitler, novostavbu ignoroval a okopíroval historickou pohlednici. Dnes patří tento dům k obdivovaným památkám Vídně.

V té době se Loos také vrací pracovně do Brna. Navrhuje úpravy domu pro Karla Herolda v dnešní Jiráskově ulici a v Hrušovanech u Brna vilu pro ředitele cukrovaru Viktora Bauera. V Brně tehdy zazněla Loosova slavná přednáška Ornament a zločin. Smysl architektury, kterou nepovažoval za umění, viděl v eleganci, strohosti a účelnosti věcí. Po rozpadu Rakousko-uherské monarchie si Loos zvolil československé občanství, a to i na základě brněnského domovského práva, které si ponechal po celý život. V roce 1919 se podruhé žení, a to s herečkou Elsie Altmannovou.

Adolf Loos: jídelna (tzv. mramorový sál) v Bauerově zámečku v Brně, 1922–1923

Od roku 1922 navrhuje Loos vnitřní zařízení zámečku Viktora Bauera, který najdeme dnes v areálu brněnského výstaviště a jehož jedna část se dodnes zachovala. Začal spolupracovat s brněnskými UP závody Jana Vaňka a stal se také členem redakční rady tehdy velmi prestižního a známého časopisu Bytová kultura, který vycházel v Brně a jehož duší byl redaktor Bohumír Markalous. V Brně se také seznámil se svým budoucím spolupracovníkem architektem Karlem Lhotou.

Ve 20. letech odjíždí Adolf Loos do Paříže, kam ho vyslali jako svého obchodního zástupce brněnské UP závody. Většinu času ovšem tráví Loos se zdejší bohémou a českými umělci, zejména s malířem Janem Zrzavým. Navrhl dům pro zpěvačku Josephinu Bakerovou; ten se ale realizace nedočkal – na rozdíl od domu pro zakladatele dadaismu Tristana Tzaru.

Loosova (Müllerova) vila

Nejkrásnější dům přinášel utrpení

V roce 1928 projektuje Loos svůj „nejkrásnější dům“ pro manžele Müllerovy v Praze, své nejproslulejší dílo. Baronka Sidonie Nádherná, životní láska Karla Krause a Loosova přítelkyně, však později napsala: „Vila přinášela obyvatelům jen utrpení; nic jiného než schody mezi každou místností, chodilo se jen nahoru a dolů.“

V roce 1929 se Loos potřetí oženil s Claire Beckovou, o čtyřiadvacet let mladší dcerou svých plzeňských klientů. V roce 1930 ještě oslavil šedesátiny v Müllerově vile, o dva roky později se ale Loosův zdravotní stav prudce zhoršil. Zemřel 23. srpna 1933 v sanatoriu u Vídně.

Pomník věnovaný architektu Adolfu Loosovi se nachází na Kounicově ulici v Brně

Náhrobní kámen na vídeňském ústředním hřbitově si Loos navrhl sám. Přál si na něm nápis: „Narodil se v Brně, zemřel ve Vídni.“ Náhrobek, avšak bez tohoto nápisu, byl na Loosův čestný hrob osazen až v roce 1958. A nedávno se vrátil symbolicky i do Brna. Nedaleko místa, kde stával jeho rodný dům, najdeme pomník, který představuje betonovou sochařskou formu jeho vídeňského žulového náhrobku. Po setmění, zároveň s pouličními lampami, se na tomto sochařském díle rozzáří nápis Adolf Loos. Jako by „promlouval do prázdna“.

autor: Olga Jeřábková
Spustit audio

Související