Namísto lidí ukrýval knihy. Obří protiletecký kryt v Kladně fungoval jako depozitář Památníku národního písemnictví
Nese označení BZ 12, byl vybudovaný v 50. až 60. letech pro kladenskou Poldovku a šlo o největší protiletecký kryt v Kladně. Jen málokdo tuší, že v něm byly posledních třicet let uložené knihy. Třetinu obřího krytu si totiž pronajímal Památník národního písemnictví jako depozitář.
„Je tu stálá teplota a není tu ani tolik vlhko. Správce depozitářů Luboš Pecha sem jezdil jednou týdně, buď s řidičem, nebo autobusem, knihy naložil a odvezl,“ popisuje knihovník a depozitárník Lukáš Prokop, který nás provází veřejnosti nepřístupným krytem. V jedné z chodeb čekají poslední stovky krabic s knihami na převoz do centrálního depozitáře v Litoměřicích, jehož rekonstrukce byla dokončena v roce 2019.
„Stěhovací firma knihy vyndá z regálů, očistí, zabalí do krabic a odveze do Národního archivu, kde se plynem očistí od plísní,“ popisuje knihovník a následně ukazuje operační sál, vybavené kuchyňky, funkční toalety a sprchy nebo místnosti nazvané učebny/kinosál, u kterého narážíme i na osvětové filmy o civilní obraně, staré promítačky nebo filmové lepidlo.
Velikán na Kladně
„Poldovka měla několik desítek krytů pro své zaměstnance. Největší a nejodolnější kryt BZ 12 se začal budovat v 50. letech pod haldou Destro a byl kompletně dokončen v 60. letech. Byl monumentální, rozdělený na sedm na sobě nezávislých sekcí a vešlo se do něj až 3 000 lidí. Byl to takový velikán na Kladně,“ popisuje kurátor Muzea věžáků Kladno Alexandr Němec.
S ním si procházíme i historicky první kryt civilní obrany v Kladně, jehož stavba začala v roce 1953. Jde o jediný veřejně přístupný kryt ve městě, který najdeme v druhém suterénu jednoho z šestice věžových domů architekta Josefa Havlíčka.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
