Náladu můžou zlepšit i červené boty. Jak na sociální izolaci, radí Alekos Kufudakis
Co s námi může udělat dlouhodobá sociální izolace v době koronaviru? Všechno je to otázka míry, podotýká psycholog Alekos Kufudakis.
„Přepracovaní a unavení lidé to třeba uvítali, patřím mezi ně. Průšvih je, když jsou v izolaci lidé, kteří s ostatními moc nepřijdou do styku. Radím jim, pustit si jednou za den souhrn zpráv a už se tím nezabývat. Když lidé jen sedí u televize a slyší o počtu mrtvých a nakažených, tak se z toho zblázní každý."
Dopřejte si osobní úlet i slabiku óm
Jak to udělat, abychom izolaci zvládli a vytěžili z ní to pozitivní? „Objevil jsem z jógy slabiku óm. Ráno vstanu, nadechnu se a řeknu hlubokým hlasem óm. Když jsme ve stresu, tak se nám zatne hruď nebo žaludek. Hluboké óm je jediný způsob, jak tyto svaly uvolnit,“ doporučuje Alekos Kufudakis.
K pohodě podle jeho slov přispívá i troška bláznovství. „Čtyřicet let mám kamaráda Tomíka. Když odjížděl do Německa za prací, tak jsme měli rozlučkovou party. On měl červené pantofle, já červené boty. Jeho bratr nás vyfotil, potlačil další barvy a nechal ty ostře červené boty. Když tu fotku vidím, tak se zasměju a je mi dobře. I dneska jsem si vzal červené boty. A nemusí to být boty, ale takový malý osobní úlet.“
Proč zveřejňujeme počty nakažených jen u koronaviru? Zvyšuje se v době covidu porodnost? Co říká na švédský model?
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.