Nadvláda dozorců, šikana a peněžité tresty aneb Paralely mezi gulagy a dnešními trestaneckými koloniemi

24. březen 2024

Na východ od nás se válčí, lidé jsou pronásledováni za názor, který se neslučuje s tím, co říká jejich vláda. Jak ruský režim trestá odpůrce? A jaké podobnosti můžeme najít mezi gulagy a dnešními trestaneckými koloniemi? Vrchol éry gulagů byl na přelomu 40. a 50. let. Tábory nucených prací vznikaly především na Sibiři, Dálném východě a v Arktidě a byli v nich často uvězněni lidé, kteří se režimu znelíbili. 

Čtěte také

Vězni pak byli využíváni na těžbu nerostných surovin, nebo na stavební práce často za nelidských a krutých podmínek. V roce 1952, před Stalinovou smrtí, dosáhl počet uvězněných v táborech na téměř 13 milionů.

Trestanecké kolonie, které najdeme v dnešním Rusku, mohou být pro někoho srovnatelné s gulagem. Adam Hradílek, historik a odborník na sovětské pracovní tábory, vedoucí projektu Čechoslováci v gulagu, by byl s tímto tvrzením opatrný.

Podle něj nedochází k tak masivnímu věznění a přirovnávat trestanecké kolonie, třeba tu, kde zemřel Alexej Navalnyj, ke gulagům je problematické. Zároveň bychom ale neměli zapomínat na to, že tam jsou často vězněni odpůrci vlády, stejně jako tomu bylo v případě gulagů.

Čtěte také

„V táborech gulagu nedocházelo pouze k internaci lidí a k práci od rána do večera. Existovala tam i divadla, noviny, hrál se fotbal mezi jednotlivými tábory. Když nebudeme mluvit o tom nejhorším období, například o druhé světové válce, kdy v táborech byla obrovská úmrtnost, tak ten svět toho gulagu byl skutečně takovým paralelním světem, kde lidé nejen pracovali a umírali, ale i žili,“ popisuje Hradílek.

Cíl gulagů?

Cílem gulagů bylo přetvořit odpůrce režimu v socialistického člověka, ne likvidace problémových lidí, jako tomu bylo například u koncentračních táborů.

Čtěte také

Mikuláš Kroupa, ředitel Post Bellum a garant projektu Paměť Národa se poprvé blíže setkal s realitou gulagů při rozhovorech s pamětníky, válečnými veterány, kteří měli s gulagy osobní zkušenost a byli do nich často zavřeni při pokusu o přechod hranic.

„Všichni byli považováni za špiony. Byl nad nimi úředně vynesen trest, většinou právě těch tří let, pakliže u nich nalezli třeba kompas nebo nějaké jiné zařízení, nedej bože zbraně, tak dostávali vyšší tresty,“ popisuje Kroupa.

Socialistická propaganda byla v poválečném Československu velmi silná a velká skupina lidí věřila, že se nám povede společně se Sovětským svazem vytvořit lepší společnost.

Čtěte také

Komunismus měl mnoho příznivců, například i Židů, kteří se vraceli z koncentračních táborů a kteří viděli, že je nebyla demokratická společnost schopná zachránit a zabránit jejich uvěznění a zabíjení.

Kroupa zpracovával příběhy pamětníků, kteří byli uvězněni po dobu dvou či tří let v gulazích, jedním z nich byl například Michal Demjan.

„Právě utíkal z Podkarpatské Rusi, hned byl za hranicemi zatčen, ztlučen, velmi krátké vyšetřování a ocitl se na jednom z táborů kdesi za polárním kruhem. Jeho práce byla rubat dřevo, nebo těžit dřevo. A my jsme se docela dopodrobna tenkrát tohoto pamětníka vyptávali, jaká byla jeho denní norma, protože tenkrát ten svět byl součástí sovětské ekonomiky. Norma byla 10 kubíků denně. To si můžeme představit zhruba 11 až 12 vzrostlých smrků. Na to ten mladý člověk měl sekeru a pilu. A za to dostal chleba,“ popisuje Kroupa.

Čtěte také

Po dvou letech v táboře vážil Michal Demjan pouhých 35 kilogramů a na závěr je poslali, téměř bez výcviku, bojovat na Duklu.

V současné době pracuje Putin s jeho odpůrci úplně odlišným způsobem než dřív.

„Zavírá je do cel předběžného zadržení. Tam ti lidé prožijí otřes z toho, jak s nimi můžou zacházet. Absolutně bez práv, naprostá nadvláda těch dozorců a u soudu dostávají okamžité peněžité tresty, které jsou za pomluvu ozbrojených složek Ruské federace, případně nesouhlas s válkou na Ukrajině,“ popisuje Kroupa.

Lidé jsou tak vystaveni velké finanční zátěži a často si nemohou dovolit peněžitý trest zaplatit.

Kam byly odvlečené děti z Ukrajiny? Jaké historické paralely můžeme mezi gulagy a trestaneckých kolonií najít? A jak pracuje s obětmi dnešních válečných událostí Paměť Národa? Poslechněte si debatu Vertikály, kterou moderuje Eva Hůlková

autoři: Eva Hůlková , aste
Spustit audio

Související