Naděje a zoufalství – dva projevy primátora Petra Zenkla
Před 40 lety, druhého nebo třetího listopadu (neví se to přesně) roku 1975, zemřel v městě Raleigh, které leží v Severní Karolíně, Petr Zenkl. Patřil mezi významné politiky z období 30. let, poté i krátce v době poválečné. Dnes se už o něm příliš mnoho neví. Pomocí několika fotografií a zvukových záznamů si ho připomeneme.
Petr Zenkl se narodil 13. 6. 1884 v Táboře. Jeho otec byl krejčí, později drobný podnikatel, ale především to byl český vlastenec a svoje děti (měl jich 11!) posílal do Sokola. Petr byl patrně ze všech svých sourozenců nejnadanější, vystudoval v Táboře reálné gymnázium, v Praze pak Filozofickou fakultu UK a v roce 1907, tedy v pouhých třiadvaceti letech, se stal doktorem filozofie. Nepochybně jedním z nejmladších ve své době.
Po ukončení škol začal učit. Vždy se coby pedagog věnoval ekonomickým oborům – jak na pražské obchodní akademii, na Vysokém učení technickém, později i na Vysoké škole zemědělské v Táboře, ještě o něco později na otevřené obchodní akademii v pražském Karlíně. Při působení v této pražské čtvrti se začal zapojovat do komunální politiky. Ve volbách v roce 1913 se stal karlínským zastupitelem, v roce 1919 byl zvolen do funkce starosty města Karlína. Zde působil až do roku 1922, kdy byl Karlín připojen k velké Praze.
Zenkl pak stoupal dále na žebříčku městské politiky, v roce 1923 byl zvolen předsedou Ústředního sociálního sboru hlavního města Prahy. Působil pak v různých funkcích na pražské radnici až do roku 1937, kdy byl zvolen pražským primátorem. Z dubna tohoto roku pochází také Zenklův rozhlasový projev k Čechům žijícím ve Spojených státech. Část z něj si můžete poslechnout v první zvukové ukázce. Projev je plný optimismu a víry v budoucí pozitivní rozvoj demokratické vlasti.
Primátor Petr Zenkl při projevu během sletového průvodu v roce 1938. Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu
V červenci roku 1938 v roli primátora promlouval k účastníkům velkolepého a vlastenecky pojatého X. všesokolského sletu. Ale o dva měsíce později byl nucen v rozhlase pohovořit v souvislosti s neblahými důsledky tzv. Mnichovské dohody, kterou naši – do té doby domnělí – spojenci vydali republiku bez jakéhokoli odporu hitlerovské rozpínavosti. Tento druhý projev – tak odlišný ve svém tónu od toho, který pronesl v roce 1937 – si můžete poslechnout ve 3 částech. Je to dokument, který velmi emotivně dokládá pochmurnost situace, v níž se Československo po 29. září 1938 ocitlo.
Začátkem září 1939 byl Zenkl zatčen a odvlečen do koncentračního táboru v Dachau. Po třech týdnech byl přestěhován do jiného koncentráku – v Buchenwaldu. Odsud se dostal až na samém konci války, přežít se mu podařilo za mimořádně dramatických okolností. Po skončení války se po krátkém období, kdy se pražským primátorem stal komunista Václav Vacek, Zenkl vrací do nejvyšší městské funkce. V letech 1945-46 byl také poslancem Prozatímního národního shromáždění. Po parlamentních volbách v roce 1946 se stal prvním místopředsedou československé vlády (tehdy už byl současně také předsedou Československé strany národně socialistické).
26. února 1948, den po únorovém převratu, se vzdal všech svých funkcí. Rozhodl se odejít do exilu jako celá řada dalších nekomunistických politiků. Ve Spojených státech, kde se usadil, působil po dlouhé období (1949-1974) ve funkci předsedy Rady svobodného Československa.
Peteru Zenklovi se uznání dostalo až mnoho let po jeho smrti. 28. října 1991 mu prezident Václav Havel udělil in memoriam Řád Tomáše Garigua Masaryka II. třídy za zásluhu o demokracii a lidská práva. V Praze 8 Libni po něm byla pojmenována jedna z důležitých ulic.
Část Zenklovy ulice v Praze 8 v Libni. Foto: creative commons, Petr Vilgus
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
