„Náchodský Däniken“ prochodil celé město s virgulí. Podle pověstí a legend hledá středověké chodby

27. březen 2019

Mít v důchodu koníčka je radost a požehnání. Člověk má pak jiskru v oku jako mladík a tolik aktivit a plánů, že často neví, co dřív. Někdo se věnuje sběratelství, někdo kutí nebo zahradničí, dělat se dá cokoliv, co člověka baví. 

Pan Jaroslav Faltys si pořídil opravdu nevšedního koníčka. Už dvanáct let se věnuje hledání středověkých chodeb pod Náchodem. Domnívá se, že tam od dob krále Jana Lucemburského jsou, což se v Náchodě traduje, a že vedou z města do širokého okolí.

Na malý dobrodružný výlet podle jeho pečlivě vypracované mapky se s ním vydala redaktorka Romana Pacáková. Začali v parčíku u Masarykova náměstí, na místě, kde stojí do země zabodnutý obří meč rytíře Hrona, zakladatele města.

Podle Jaroslava Faltyse zde byl jeden ze vstupů do náchodského podzemí

Ačkoliv zatím nikdy nebyl proveden žádný oficiální archeologický nebo odborný výzkum, Jaroslav Faltys věří, že středověké chodby (štoly) ze 14. století pod Náchodem jsou. Bádání z vlastního zájmu se věnuje už 12 let, a to zcela na vlastní pěst.

K hledání štol používá Jaroslav Faltys virgule

Pracovat s virgulemi naučil Jaroslava Faltyse před mnoha lety studnař Pavel Němeček. Tato metoda se používá už od pradávna k hledání podzemní vody. Klasická virgule měla podobu rozdvojené větve, obvykle z lísky, jasanu, jeřábu či vrby. Dnes proutkaři používají virgule různých tvarů a z různých materiálů, lze je snadno vyrobit třeba z kusu drátu.

V obecném podvědomí je, že virgulí nebo proutkem se vyhledává voda (pramen), ale reakce proutku při proutkaření není na vodu. Proutek reaguje na změnu prostředí, a pokud proutkař chodí po terénu, tak obvykle na změnu horninového prostředí. Pokud by chodil nad chodbami a sklepy, proutek by reagoval na stavební změny prostředí pod ním.

Jaroslav Faltys, který si svou badatelskou houževnatostí vysloužil přezdívku „Náchodský Däniken, už takto „prochodil" celý Náchod a široké okolí. Domnívá se, že síť podzemních chodeb je rozsáhlá a její celkové zmapování by mělo být předmětem oficiálního průzkumu.

Konšelský dům - ve sklepení domnělý vstup do podzemí

Podle něj podzemní chodby pocházejí z doby krále Jana Lucemburského, který je nechal vybudovat pravděpodobně s výstavbou městských hradeb přibližně v letech 1316-1325. Mohly sloužit jako únikové cesty v době napadení nebo obléhání města či pro zásobování obyvatel a doplnění posádky v případě obléhání nepřítelem.

Při svém hledání vychází také z pověstí, které se na Náchodsku tradují, posilou pro velkou pravděpodobnost existence štol jsou i literární prameny se zmínkami o těchto chodbách.

Vyhledává dochované stavební objekty nebo jejich zbytky na povrchu, které nasvědčují svým charakterem i způsobem vystavění, že se může jednat i o bývalé vstupy do podzemních chodeb.

Mapka Jaroslava Faltyse

Na přiložené mapce (dle popisu J.Faltyse):

Štola A
1. Zavalený vchod cca 12-15m pod baštou (nazývanou Hladomorna). Chodba prochází okolo bašty, do které je odbočení, dále pokračuje podél vnitřní strany hradby a zaúsťuje do zámku u vodárny.

2. Mělce zavalený vchod v místě bývalé tiskárny (její zbytky byly v nedávné době odstraněny). Na vyznačeném místě je sestupné schodiště vysekané ve skále. Je lomené v pravém úhlu. Jeden z pěti lidí, kteří v ní byli před více jak 30 roky - pan Franc Miroslav z Náchoda, se zmiňuje o dvou místnostech, kterými štola prochází a pokračuje Hrašeho ulicí směrem k papírnictví Šubert, kde v minulosti stála městská brána (zvaná Horská, Slezská).

Štola B (zakresleno červeně):

3. Vchod pod kostelem sv.Vavřince (místo vzhledem k nepřístupnosti neprobádáno). Štola prochází pod kostelem, náměstím, pod farou, okolo rohu divadla J.Čížka až ke křížení se štolou "C".

4. Pozůstatky klenby v zámeckém kopci, kde je třeba prokázat, zda-li se jedná o případný vstup do štoly, nebo o zbytky sklepa po zbořeném domu Vašatových (viz druhá fotografie). Dále pokračuje chodba až se kříží se štolou "C".

Štola C (zakresleno fialově):
5. Vchod (nyní zavalen) se nachází ve sklepení bývalého konšelského domu (nyní soukromý majetek, prodejna Maršík). V minulosti zde stála městská brána, zvaná Hradecká nebo Krajská. Dále je chodba přerušena závalem v parku u náměstí TGM, potom pokračuje od místa po zbořeném pivovaru. Odbočka vlevo v místě, kde stála bašta (dnes nazývané Malé kolo), potom křížení se štolou "B", až zaúsťuje do zámku pod terasou.

6. Odbočka trasy "B" vlevo pokračuje směrem do náchodské části Staré Město nad Metují (již mimo přiloženou mapku). Vyústění ve Starém Městě zatím nenalezeno (předpokládané), vyústění u pramene pitné vody - cca 1,7km, vyústění přímo v areálu po bývalém strážním hradu na Homolce - cca 2,2km (potvrzuje zmínka J.Hrašeho: Jan Karel Hraše - Předhistorický hrad náchodský, památky archeologické XV.století, str. 341, 465; J.K.Hraše - Dějiny Náchoda, str. 20, 21, 22, z r.1895).
V blízkosti štoly "C" a vchodu č.5 se nachází mělce pod povrchem podzemní prostor cca 8-9 x 3m, krytý klenbou. Archeologický průzkum možný z povrchu vrtem a kamerovou sondou.

Šíře štol se pohybuje mezi 110-170cm, výška 190-210m, hloubka pod terénem 3-6m (dle terénu). Potvrzení domněnek Jaroslava Faltyse na základě jeho amatérského výzkumu by bylo možné pouze provedením oficiálního odborného archeologického průzkumu.

autoři: Romana Joudalová , baj
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.