„Na svoje dětství vzpomínám. Pokud si vzpomenu.“ Nostalgické muzeum za Janem Skopečkem

„Na svoje dětství vzpomínám. Pokud si vzpomenu,“ vtipkoval Skopeček hned v úvodu pořadu. Pravda je, že Skopeček jako ročník 1925 zažil ještě protektorát. A konec války strávil v koncentračním táboře, kde se osobně setkal i s Oldřichem Novým. „On chodil po lágru a zpíval Už vychladly mé pistole.“

Skopoček po válce v roce 1948 spoluzakládal Divadlo S. K. Neumanna v Libni, dnešní Divadlo pod Palmovkou, a byl mu věrný 50 let. Ztvárnil tu nespočet rolí. „Ve Třech mušketýrech jsem hrál 16 rolí najednou. I paní Bonacieuxovou,“ smál se.

Divačky chtěly sňatky

V divadle se seznámil i se svou ženou Věrou Tichánkovou. Diváci si ho ale nejvíc pamatují ze seriálu Tři chlapi v chalupě, který se dočkal několika pokračování, celovečerní verze, komiksového stripu v novinách a dokonce rozhlasové verze jako Promluvy otce Potůčka k národu.

„Jenom balet nebyl,“ chechtal se. „To se točilo živě. Odpoledne byla generálka a večer se to točilo,“ připomínal v pořadu Nostalgické muzeum Ondřeje Suchého. „Divačky hodně psaly. Chtěly sňatky. Nebo abych byl předsedou JZD. Jednou jsem to i podepsal.“

I plodný autor

Kromě hraní na divadle a ve filmu, točení pro televizi i rozhlas byl Skopeček známý i jako autor dramatizací slavných literárních předloh. Hrál i v jedné vlastní dramatizaci Sherlocka Holmese. Doktora Watsona mu dělal Vladimír Menšík.

„On se držel textu. Když je to dobrej text, tak se ho Menšík držel,“ glosoval vlastní tvůrčí činnost. Na divadle i před kamerou hrál i v pokročilém věku. Role „dědků“ si užil třeba ve filmové sérii Kameňáků. V roce 2017 získal od prezidenta Miloše Zemana medaili Za zásluhy.

Poslechněte si talkshow plnou Skopečkova charakteristického humoru i hereckých historek.