Na stromky lze proti zvěři použít ochranu z pletiva nebo z chvojí

Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ludmila Dušková a Jan Kopřiva, spolupracovníci časopisu Receptář jsou i dnes hosty naší Zahrádkářské poradny. Dobrý den.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Dobrý den.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Dobrý den.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A naším tématem je ochrana před zvěří, i když se na to můžeme dívat ze dvou úhlů pohledu. Jednak chráníme tedy svou zahradu, ale jednak chudáci zvířata, také by měli mít nějakou potravu zajištěnou přes zimu.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Já, určitě, určitě, samozřejmě ta ochrana zahrady před zvěří neznamená, že té zvěři budeme škodit, my pouze zabráníme tomu, aby nám okusovali stromky a vůbec rostliny na zahradě, takže spíš o to tady jde. Myslím si, pokud o zvěř je dobře pečováno ze strany těch, kteří to mají na starosti, tak zvěř má dostatek krmení v zimě nebo měla by mít a tím pádem o to méně chodí vyhledávat naše zahrady a tam potom škodit.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Co nejvíce vlastně je pro ně největším lákadlem na zahradě?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, já si myslím, že nejčastějším takovým zdrojem potravy jsou samozřejmě ovocné stromky. Čím jsou ty stromky mladší, tím jim asi zřejmě více chutnají a pokud tedy je třeba hodně sněhu a ten sníh napadá vysoko a vykukují třeba jenom polovičky stromků nebo dokonce jenom u zákrsků korunky, tak ty zvířata mají opravdu všechno v dosahu a oni opravdu při takovém tom důkladném okousání, kdy nikdo třeba na té chalupě není nebo v tom domě, tak oni ožerou prakticky doslova a do písmene tu část, která, kde se vlastně ten stromek větví a to je nejcitlivější místo, protože pak už se s tím nedá vůbec nic dělat a je vlastně takový stromek odsouzený úplně k záhubě, protože se nedá nijak sestříhat, nedá se nijak ani ošetřit, ani ničím zatřít ty rány, protože to už jsou nezvratné, nevratné změny, které vlastně se nepodaří nikdy už vlastně obnovit.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Jsou to všechny listnaté strany, respektive všechny ovocné stromy?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Já si myslím, že jim asi nechutnají ořechy, protože ty přeci jenom jsou to vysokokmeny, ty zvířata mají přístup ke kmeni většinu, takže ta kůra je tam tvrdá navíc. Přeci jenom obsahuje silice, které páchnou, takže to jim zřejmě asi nechutná.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
A co jehličnany třeba, když máme živý plot z jehličnanů, tak také na něj chodí?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Je to zajímavé, ale viděl jsem živý plot z tůjek, které teda já bych si asi nedal, ale to je věc vkusu, nicméně ten živý plot z tůjek byl opravdu okousaný, takže jdou na to, ničí to. Bohužel jdou i na tyhle ty jehličnany a ty túje jdou i v létě, což je zajímavé v době, kdy mají pastvu, tak pokud je z toho pouze plot udělaný, tak to dokážou okousat i v létě. Ale myslím si, že se tomu dá také předejít, protože existují takzvané repelenty. Tady zdůrazním, že repelenty jsou přípravky, které tu zvěř pouze odpuzují, že to nejdou okusovat, že jim to nechutná, takže není to nic, že bychom je trávili, ale ty repelenty vlastně nastříkáváme, případně natíráme na stromy. Vydrží po dobu několika měsíců a tím pádem vlastně ty stromy nebo i ty keře jsou ochráněné.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Do jaké výšky je potřeba to nastříkat?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
No, to je důležité podle toho, kolik je sněhu. Tak asi pokud to budete mít v okolí Prahy, tak bych viděl 10 centimetrů, že je asi ta horní hranice, tady víc sněhu nebývá. Samozřejmě ve vyšších polohách se musí počítat třeba s tím metrem, takže pozor na to, když napadne metr sněhu někde v podhorské oblasti, tak potom vlastně ty zvířata jsou o metr výš, znamená to i dávat si pozor na to, pokud máme třeba nějaký nižší plot, tak když zapadne potom sněhem, tak ta zvěř se bez problémů přes něj dostane a možná by bylo i na místě ještě teď podívat se na plot a všechny případné díry důkladně opravit, protože sebemenší díra stačí k tomu, aby zajíci se nám dostali na zahradu a tam potom udělají teda své dílo.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Jsou to teda, pardon, ještě, Lído, jsou to zajíci, ale jsou to třeba, je to třeba i vysoká zvěř?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No určitě, hlavně srnky. A já bych jenom chtěla dodat, tady Honza vyjmenoval, co všechno by nám mohli sežrat, ale zapomněl možná na růže, protože i ty jim strašně chutnají, byť by si třeba někdo řekl, že to není možný, protože mají růže ostny, ale vůbec jim to nevadí a pokud se ty rostliny nebo ty růže nechají přes zimu s tím, že se nesestřihnou ani ty odkvetlé květy, tak vlastně máme potom vystaráno, protože ty srnky vlastně udělají takový ten základní sestřih samy.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě těch 10 centimetrů říkáte od země, tak ale v tom případě ta srnka, to se ...
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Já jsem to, to byla nadsázka samozřejmě, protože jsem myslel, že tady v Praze a okolí ...
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Aha, no já vás beru za slovo.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
... jako maximum sněhu je těch 10 centimetrů, tak proto jsem říkal těch 10 centimetrů, ale musíme samozřejmě ten stromek chránit odspodu, čili použijeme k tomu buď to známé králíkářské pletivo, které já příliš nemám rád, protože ta práce je s tím velice nepříjemná a ruce jsou úžasně rozpíchané. Dneska existují plastová pletiva, která mají tu výhodu, že ani sněhem se nestrhnou dolů. Jsou poměrně pevná. Takže tím ochráníme ten kmínek, ale právě pokud toho sněhu bývá víc, tak ten metr, metr a půl toho pletiva nestačí a musíme ještě chránit i tu horní část a na to pak je ideální pouhý buď ten repelent, nebo alespoň pokud máme možnost, obalit to chvojím, protože na chvojí ze smrků tedy oni nejdou.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Čili to je určitá mechanická zábrana v tomto případě, která je účinná.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Určitě.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Já si dokonce pamatuju, že když jsem byla malá, tak, a neměli jsme plot, bylo tam na louce hodně stromů, tak jsme vždycky dělali obalování kmínků pomocí Rudýho práva, protože to byly ohromný noviny a oni dosahovaly do poměrně značných výšek, takže to bylo fajn, protože jsem to vždycky obalili s otcem a já jsem musela držet a on na třech místech provázkem udělal takový ty úvazky a drželo to tam opravdu. Ty noviny se nerozmočily nikdy, žádný rok a drželo to tam až do jara.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Já tedy možná bych ještě to doplnil. My na chalupě plot nemáme, to prostě v těchto oblastech podhorských se ploty nedělají, takže tam mají volný přístup celoročně a jak jsi jmenovala ty růže, tak oni k nám teda na ty růže chodí, ale v létě. Jakmile se udělají poupata, tak před zahrádkou máme vysázenou řadu růží a to jim teda chutná, to sestříhávají.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
To je moučním takovej.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Možná taková babská, ale fungující rada je, používat jako repelent vlasy, ale pozor, musí to být pouze pánské vlasy. Jestlipak, Stáňo, víte, proč pánské?
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale to jsme ..., no já teď jenom, ano, já nevím, ale ještě rovnou o těch, když jsme mluvili o kunách, tak tam také hrály docela významnou roli vlasy.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Ano.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale teď ty pánské, to opravdu nevím.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
No je to z toho důvodu, že pánové nebo snad aspoň většina pánů si barvy nebarví. Tím pádem to má ten přirozený lidský pach, kdežto dámy si samozřejmě vlasy většinou barví, upravují to, takže to už těm zvířatům nevadí. Takže pánské nebarvené vlasy, vzít si u holiče, dát to třeba do staré punčochy a přivázat to ke stromu, přivázat to k těm keřům a i to má repelentní účinky.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No ale zase je to ohromná spotřeba těch vlasů. Teď poslední taky možnosti jsou, nebo co jsem slyšela, tak je, tak je dobré použít chlupy ze psa, když se třeba pes střihá nebo když se vyčesává, tak ty chlupy prostě nevyhazovat, ale uložit si je a potom nacpat do těch punčoch a pověsit na stromy.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
A i tady, myslím, že by bylo ideální použít exkrementy od tygrů, lvů a těchto zvířat, to, co jsme doporučili u těch kun, protože i toho se česká zvěř strašně bojí.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže zajít do zoologické zahrady, poprosit o kyblík ...
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
A poprosit, poprosit, určitě poprosit, nezkoušet sám si to vzít.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Nevím ale, jaký množství bysme toho potřebovali.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak je spousta možností. V každém případě ještě k tomu, že ta zvířata přece jenom potřebují něco jíst. Vy jste říkal o tom, že jsou ti, kteří je mají na starosti a měli by jim to jídlo zabezpečit v lese, ale můžeme i my sami nějakým způsobem přispět k jejich potravě?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Pozor, tady vím, že nemá se dělat to, že by si někdo stavěl na zahradě nebo u zahrady nějaký krmelec, to zase prý znamená, že ta zvěř se vylákává z toho lesa a je spíš zranitelná, takže to nedělat. Ale můžeme třeba, když ořežeme stromy, tak ty větve naházet za plot, ta zvěř, pokud tam chodí, tak prostě se vrhne na ty větve a nepůjde, nebo budeme doufat, že nepůjde do té naší zahrady.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě k těm živým plotům, které jsou třeba z jehličnanů, je tam to králičí pletivo nebo to, ta ochrana před tím vstupem na tu zahradu, tak když okousají ty větvičky, které jdou ven, tak to nevadí?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tak to můžeme brát, že vlastně dělají za nás práci a to sestříhali, takže to určitě ...
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
I když to je tedy ve vegetačním klidu, v období vegetačního klidu?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Já ale mám tu zkušenost bohužel, že jsem viděl, že oni nejdou po těch okrajových jehličkách, ale prokoušou se přímo k tomu kmínku a okousávají ten, takže pak to docela poškodí.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak já jsem zvědavá i na otázky našich posluchačů, jestli mají nějaké své osobní zkušenosti právě s ochranou zahrady před zvěří. 22 155 25 25, anebo ještě zkuste e-mail jejakaje@rozhlas.cz. I když asi i bude možná i lepší ty otázky posílat rovnou na chat, tak abyste to všechno stihli, aby vám naši hosté Ludmila Dušková a Jan Kopřiva, spolupracovníci časopisu Receptář mohli odpovědět.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Do naší Zahrádkářské poradny jsem přiznali také posluchače. Už je tady první otázka. Dobrý den. Halo, halo.
posluchač
--------------------
Halo?
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, už jste u nás, už se můžete ptát.
posluchač
--------------------
No dobrý den. Tady posluchač ze západních Čech. Prosím vás, já jsem se chtěl zeptat, když už k tomu poškození těch stromků dojde, co s tím? Mně se stalo ne že teda lesní zvěř, ale domácí zvěř, ovce, mi poškodily kmen u broskve z poloviny a mermomocí bysem chtěl ten strom zachránit, záleží mi na něm. Co, jak to ošetřit, aby tomu stromu se ulevilo a případně se zachránil. Děkuju.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Tak já bych se pokusila vám poradit. V první řadě musíte se podívat, do jaké hloubky ta rána samozřejmě je. Potom si vezmete nějaké ostré nářadí, ať už je to nůž nebo cokoli prostě a musíte se ořezat okraje té rány tak, do hladka, úplně do hladka, aby tam nezůstaly žádné takové ty třísky z toho trčet nebo viset. A jakmile se tohle to udělá, tak si vezmete octovou vodu, stačí 1:1 naředit, ocet s vodou, nebo může to být dokonce i méně koncentrované, a pomocí hadru vytřete tuhle tu ránu. Je to z toho důvodu, aby se udělala taková alespoň základní dezinfekce. A až tohle to všechno, až to uschne nebo se pokusíte třeba nějakým hadrem to zas ještě vysušit tu ránu, tak jakmile bude suchá, podotýkám, důležitý suchá, tak je zapotřebí ošetřit tu ránu úplně celou pomocí stromového balzámu. On totiž obsahuje giberelinové kyseliny a to jsou látky, které podporují hojení a časem by se mělo stát, že se vlastně ta rána takzvaně zavalí, to znamená, že se zatáhne a měl by být ten stromek v pořádku. Ale zase znova říkám, záleží strašně na tom, do jaké hloubky to poškození nastalo.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak děkujeme za odpověď. Přidáme další otázku. Dobrý den.
posluchačka
--------------------
Jitka Šimková, dobrý den. Já jsem se chtěla zeptat, jestli je nějaký rozdíl v tom, když se stromy ořežou nebo ošetří jako protože koruna v únoru, anebo potom třeba v době květu? Protože my to vždycky děláme v únoru a máme hrozně velký přírůstky těch jednoletých větví.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře, pan Kopřiva odpoví.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tak já myslím, že to je přesně ukázka právě proto, že to řežete v nevhodnou dobu, tak máte ty mohutné přírůstky. Pozor, nedá se říct jako šmahem, že se všecko řeže v určitou dobu. V jinou dobu se řežou peckoviny, ty všeobecně by se měly řezat po sklizni, třeba třešně. Dokonce se dají i v době, kdy máme plody a sklízíme je, tak prořezávat, i s těmi plody pak to očesat na zemi. A v jinou dobu se budou řezat jádroviny. Ty se mají řezat tak ten březen, i duben. Právě když zase později budete řezat, nebudou tak mohutné ty přírůstky.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ano, právě se říká, že časný řez je, vlastně podporuje růst a pozdní řez je takzvaně na plodnost, takže rozlišovat to a opravdu taky podle toho, jak máme staré stromy a tak dál.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, dobrý den, už jste i u nás ve vysílání, také vy můžete se ptát.
posluchačka
--------------------
Dobrý den, tady je Helena Modlíková. Já mám takový dotaz. Vloni mně srnka okousala všechny azalky, kam došáhla, oni teda krásně zmladily, obrostly, ale nerada bych, aby se to stalo znova. Já jsem to teda, bylo to vlastně předloni, já jsem to loni přikryla všechno netkanýma fóliema, ale zase to je strašně náročný a vítr to bere, tak jestli byste mi poradili, co s tím?
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Tak já teda se přiznám, že na chalupě máme rododendrony a azalky, ale ty nám teda nechodí okusovat, takže vy máte zvláště asi žravé srnky. Nicméně bude nutné kolem těch rododendronů a azalek udělat ochranu buď z toho králíkářského pletiva, anebo pokud máte chvojí, tak důsledně napíchat dokola chvojí, v horní části to třeba nad nima svázat. Pokud jsou to nějaké menší azalky. U těch větších, tam to je trošku horší, tam prostě to chce opravdu vzít třeba dvě vrstvy toho králíkářského pletiva, ale předem si tam zatlouct kůly a kolem toho je dát. Je to samozřejmě náročnější i na práci, ale asi jiná možnost nebude.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Možná, že ještě by stálo za to třeba, pokud byste tohle to všechno nechtěla dělat, tak zkusit repelent ve spreji.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Ano, repelent ...
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Existuje.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
... ano, ano, to je pravda, repelent ...
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
A postříkat azalku.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
A celou jí postříkat. Jinak na druhou stranu, azalky, rododendrony se musejí prořezávat, takže jako zase taková škoda to nebude.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře, takže odpověď. Další otázka. Dobrý den.
posluchačka
--------------------
Dobrý den.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Už se můžete ptát a už vás slyší.
posluchačka
--------------------
Ne, já, já nechci otázku, ale jen takovou mírnou připomínku k těm okousaným stromkům z vlastní zkušenosti. Vždycky ještě tatínek byl zahrádkář, tak okousali i mně nasázený stromky, tak rok, dva, tak normálně červenici, ale opravdu nakopanou někde, takovou tu hutnou červenici, co se vymazávaly kamna a rozmíchat trošku, trošku s kravským lejnem, aby to bylo takový mazlavý a pomazat celý ty stromky a omotat, omotat bavlněným hadříkem, ale bavlněným hadříkem, zlehka omotat a nechat to, nechat to přes takovou dobu a některý stromky se mně úplně vyhojily a přesto, přesto ta tkáň těch stromků a úplně pod tím se objevila malá kůra a takhle ... to je takovej starej, starej zahrádkářskej trik.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
No, já jsem strašně ráda, že jste to připomněla, protože ono to má dokonce název, říká se tomu zahradnická mast a je to opravdu tak, jak říkáte. Může se dokonce do toho přidat i trošičku vápna do té směsi a ...
posluchačka
--------------------
Prosím, čeho přidat?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Vápna.
posluchačka
--------------------
Jo vápna? Aha ...
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ano, přesně tak.
posluchačka
--------------------
A neškodí to těm stromkům?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ne, ne, ne, vůbec ne. Právě naopak. A to, jak jste říkala, tak to všechno funguje a je to opravdu výborné. Musí se ale nechat zabalený ten stromek třeba i rok.
posluchačka
--------------------
Zabalený, ano, ano, ano, ano. Tak takhle, tak aby spousta lidí třeba to bude mít rádo připomínku takovouhle. Na shledanou.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Ano, tak děkujeme moc.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
My vám za to moc děkujeme. Dobrý den. Halo, halo.
posluchačka
--------------------
Dobrý den. Já jsem se chtěla podělit o takový menší, takový úspěch boje proti okousání. Starší jabloň, dost stará, se nasněžilo a zajíci to asi metr od země okousali, ale úplně kolem dokola, takže tam byl prstenec asi 15 centimetrů na holo. Všichni říkali, že to vůbec nejde, nám to bylo hrozně líto a tak jsme zvolili také jako jakési ten starej přístup, že jsme z konců větviček odřezali ty dostatečně dlouhý proutky, asi 8 nebo 9 jsme to přemostili tu spodní část s tou hořejší jako normálně pod tu kůru a ten stromeček to přežil a ještě několik let a jako krásně plodil, prostě šlo to, vypadalo to velice legračně, protože to šlo přes ty proutky a tedy zesílil a dalo se to jako zachránit, no.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Ano, tak já strašně moc děkuji, že jste tohle to řekla. My jsme se tady s Lídou právě před vysíláním o tom bavili a já jsem říkal, že existuje ...
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Že to musíme zmínit, ano přesně tak.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
... tato metoda, že bysme jí měli zmínit. Ano, je to samozřejmě možné a musím vám blahopřát, protože ono to vyžaduje přece jenom trošku zručnosti, je to vlastně takové ...
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
A trpělivosti.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
... roubování a chce to trpělivost, ale samozřejmě přemostění je možné, dělá se to a dokonce i v literatuře se to doporučuje.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkujeme posluchačce také za to, že přispěla do té naší dnešní debaty, jak ochránit zahradu před zvěří. Já se ještě jenom zeptám - které období je nejkritičtější?
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Já bych řekla, že celá zima a hlavně záleží taky na to, jak mrzne a kolik je sněhu.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Já bych řekl, že celý rok. Moje zkušenost z chalupy je celý rok, protože srnky k nám chodí pravidelně, leží 20 metrů od domu v rododendronech v létě a koukají na nás, ale nám to nevadí.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
To je nádhera.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
My prostě děláme to tak, aby ty srnky nezpůsobovaly škody a na druhou stranu jim neubližujeme a nevyháníme je.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, mají také právo na svůj životní prostor.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Určitě.
Stanislava LEKEŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Nemusíme se my lidé tolik roztahovat. Ludmila Dušková, Jan Kopřiva, spolupracovníci časopisu Receptář, byli hosty dnešní Zahrádkářské poradny. A můžeme slíbit, že za 14 dnů se budeme věnovat vánočním rostlinám, takže co třeba s vánočním stromečkem v kontejneru nebo co s vánoční hvězdou, anebo s dalšími rostlinami, které se na Vánoce kupují. Děkuju za návštěvu, mějte se hezky, těším se za 14 dnů.
Ludmila DUŠKOVÁ, spolupracovnice časopisu Receptář
--------------------
Na shledanou.
Jan KOPŘIVA, spolupracovník časopisu Receptář
--------------------
Na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.