Na Šobes za vínem a zelenými ještěrkami
Šobes je slavná historická vinice v jednom ze zákrutů řeky Dyje kousek od vinařské obce Hnanice na Znojemsku. Lidé Šobes většinou znají díky působivým fotografiím pořízeným z vyhlídky Devět mlýnů, ale na Šobes je možné dojít i z druhé strany, po silničce od obce Podmolí. Je to několikakilometrová cesta lesem a pak po skalním ostrohu s nádhernými výhledy na řeku, tekoucí v kaňonu hluboko pod vámi. Tady jste v Národním parku Podyjí a stojí za to rozhlížet se kolem.
„Traduje se, že víno se tu pěstovalo už za Římanů," vypravuje vinař Pavel Vajčner. „My vinaři jsme tu iniciovali několik archeologických výzkumů, ale potvrdit se to zatím nepodařilo. V každém případě tudy vede stará kamenná cesta, která dobu římskou ještě pamatuje. Ostatně přišel jste po ní. Jen byla za minulého režimu pokryta asfaltem. To víte, bývalo tu hraniční pásmo, a tak sem před rokem 1989 směli jen pohraničníci."
Na Dyji jako na Rýnu
A o jakou vinici se jedná? „Je to nejen jedna z nejstarších, ale i nejlepších vinic v Evropě," zní odpověď. „Dokonce bývá řazena do desítky těch vůbec nejkvalitnějších. Může za to její ideální poloha. Jak vidíte, jsme tu na jakémsi poloostrově v meandru řeky Dyje. Nadmořská výška místa je zhruba dvě stě až tři sta metrů, svah je obrácený na jih a před severními větry jej ze severovýchodu a severozápadu chrání okolní kopce. Dokonce se říkává, že jsou tu podobné podmínky jako podél Rhony anebo Rýna."
Zajímá mě, jakým odrůdám se tu daří, a dozvídám se, že odrůdová skladba na vinici je pestrá: pěstuje se tu Ryzlink rýnský, Rulandské šedé, Rulandské bílé, Ryzlink vlašský, Pálava, ale také Sauvignon. Kvalitu révy vinné na Šobesu zásadním způsobem ovlivňuje Dyje, která teče pod námi. Díky řece tu teplé dny střídají chladnější noci a od vody ráno táhnou mlhy. Kyselá a kamenitá půda na rulovém podkladě teplo ve dne akumuluje a v noci pak vyzařuje. To všechno se pak promítá do zdejších vín.
Koukejte, kam šlapete
A pak mě můj průvodce upozorňuje, abych koukal, kam šlapu a co mám nad hlavou. Na Šobesu se totiž vyskytují hned dva vzácné živočišné druhy - užovky stromové a ještěrky zelené, které se dokonce dostaly i na etikety vín.
Poté co ochutnám víno u stánku ve vinici, jdu prozkoumat okolí. Šobes se nachází v nejmenším národním parku u nás, v Národním parku Podyjí, který chrání zhruba čtyřicet kilometrů dlouhé, vzácně zachovalé údolí Dyje mezi Vranovem nad Dyjí a Znojmem. Z vinice se naskýtá pohled na strmé skalní stěny porostlé smíšenými lesy, ale půvab tomuto koutu naší země dává hlavně řeka. Kolem ní je možné navštívit hned několik míst, která dokládají lidskou činnost. Stávaly tu Zemský, Wefthoferův, Gruberův a Baštův mlýn anebo hotel Gruber. Bohužel po nich téměř nic nezůstalo. Pouze někdejší mlýn Papírna, který jeho majitel svého času předělal právě na výrobu papíru, připomíná vyčištěný náhon. A vidět tu můžete i opravený zbytek Francisovy turbíny.
Přes řeku se dostanete po visuté lávce, což je samo o sobě zážitek. Byla vystavěna po velké povodni v roce 2002. Původní lávku, kterou používali českoslovenští pohraničníci, totiž strhla velká voda. A pak už vás čeká výšlap na vyhlídku Devět mlýnů a rozloučení s nejfotogeničtější vinící u nás. Na ten pohled se nezapomíná...
Mimochodem, za přírodou a vínem stojí za to překročit hranici. V Rakousku se rozkládá národní park Thayatal, a navíc se tam ocitnete ve vyhlášené vinařské oblasti Weinviertel.
