Na školách fungují skautské mafie, tvrdí učitel Milan Kvíz
Skautingu není to jen prázdninové táboření, ale životní postoj, říká gymnaziální profesor a skautský vedoucí Milan Kvíz.
„Skaut dětem nabídne pevné přátelství. Program je jen pozadí, na kterém se odehrávají jejich vztahy. Může třeba propršet půlka tábora, takže jejich kamarádství je prověřené v náročných podmínkách.“ Tyhle vztahy, parťáctví a soudržnost vytváří na školách to, čemu Milan Kvíz říká skautská mafie.
„Tyto děti se dokážou rychle domluvit, zorganizovat, jsou zvyklé spolupracovat a často bývají lídry nebo mluvčími tříd.“ Vzájemná soudržnost platí i pro dospělé. Když se třeba Milan Kvíz dozví, že je někdo bývalý skaut, začne mezi nimi okamžitě fungovat něco jako předběžná důvěra.
Co se od Foglara změnilo
Za 100 let existence skautingu u nás, se prý děti moc nezměnily. „Jeďte s kluky na výpravu, udělejte oheň a pozorujte, co se bude dít. Baví se stejně, jako se bavili kluci před 100 lety.“ Kvíz ale připouští, že se možná trochu k horšímu změnila přirozená šikovnost.
„Ale děti ze sídlišť neberou do ruky sekeru denně,“ hájí drobotinu. Moc se nezměnila ani skautská literatura. Foglarovky fungují dodnes, i když ne všechny. „Ale rychlošípovská trilogie, Pod junáckou vlajkou nebo Devadesátka pokračuje mají co říct i dnešním dětem. A jsou čteny!“
Splněný sen
Oddíl Krhúti založil v roce 1988, kdy byl skaut zakázán. „Byla to doba, kdy to už politicky tálo. Ty oddíly byly zakuklené v turistických oddílech a dalo se docela dobře fungovat,“ vzpomíná. Tehdy si vysnil, až mu bude 18 let, tak si založí skautský oddíl. Povedlo se.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka