Na pachatele drobné kriminality je policie krátká, loni objasnila jen čtvrtinu krádeží
Ukradené kolo, mobilní telefon nebo vykradený sklep. Krádeže, u kterých se policii stále nedaří úspěšně dopadnout pachatele. U drobné kriminality loni objasnila jen necelou čtvrtinu případů. Problémem je minimum stop a svědků a také mírné tresty pro zloděje.
Vykradený sklep našel i pan Karel z Prahy. Přišel o nářadí za desítky tisíc korun, a tak zavolal policii. „Přijeli, podívali se na to, sepsali jsme protokol a řekli: Možná to vyšetříme, možná někoho najdeme, ale moc nadějí vám nedáváme,“ vypráví.
Příběh měl ale dobrý konec. „A za půl roku najednou telefon, jestli bych se nepřišel podívat, že našli nějaké věci. A skutečně se jednalo o moje věci, byl jsem nesmírně šťastný,“ dodává pan Karel.
Krádeže ale policie objasní jen zhruba u dvaceti procent případů. „Bývá minimum svědků a stop a občané ani danou trestnou činnost nehlásí,“ vysvětluje Eva Kunová z policejního prezidia, proč je obtížné pachatele drobné kriminality vypátrat.
Krádež do 5 tisíc je jen přestupkem
Neohlášená krádež je pak pro zloděje výzvou, že může krást beztrestně dál. Navíc když pachatele chytí policie s lupem v hodnotě do pěti tisíc korun, jde jen o přestupek a pokuta od obce pro zloděje pak zpravidla není velkým trestem a mnohdy ani následné sankce nezaplatí.
Obce proto chtějí, aby se změnil zákon. „Potřebovali bychom například alternativní tresty. To znamená, že by ten člověk byl vykázán z města nebo si musel něco odpracovat,“ navrhuje výkonný ředitel Svazu měst a obcí a bývalý primátor Kladna Dan Jiránek (ODS).
Pokud by alternativní trest pachatel nevykonal, byl by podle svazu obcí na místě trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí.
Alternativní trest ale může zatím udělit jen soud, a k tomu se přestupky nedostanou. Například opoziční ODS chtěla už dříve věc řešit tím, že by se některé opakované přestupky staly trestným činem. Nepodařilo se jí to ale prosadit ve sněmovně.