Na návštěvě u Terezy Kramplové
Broumov býval významným regionálním kulturním a duchovním centrem. Ctižádostí ředitelky festivalu Za poklady Broumovska Terezy Kramplové je zase sem ten kulturní kvas vrátit. Vysíláme 6. a 7. srpna dopoledne.
Jako dramaturgyně festivalových programů má Tereza Kramplová cit pro prostředí, v němž hudba zní, i pro publikum, které za hudbou do kostelů na Broumovsku chodí. Už třináct let sytí programy skladbami v podání vynikajících českých i zahraničních interpretů, a jak už to tak u regionálních festivalů bývá, vzniká kolem nich vždycky po čase komunita spřízněných duší, které spojuje hudba a zážitky s ní. Kvartet Juana Crisóstoma Arriagy v podání Stamicova kvarteta nebo Dvořákův Smyčcový kvartet „Americký“ v podání Zemlinského kvarteta tak nejsou pro Terezu jen „pěkné“ skladby, ale je to hudba, která k ní promlouvá v souvislostech.
„Je krásné, když si vás vyhlédne ke spolupráci někdo, kdo vám už navždycky obohatí život. Pro mě byl takovým průvodcem bývalý violoncellista Stamicova kvarteta Vladimír Leixner.“
Brittenovu Serenádu pro tenor, lesní roh a smyčce, Telemannův Koncert pro dva lesní rohy nebo druhou věta z Čajkovského Páté symfonie si Tereza Kramplová spojuje s Letními hornovými kurzy, o něž se festival před čtyřmi lety rozšířil a rok od roku na ně přijíždí víc a víc účastníků.
"Letní hornové kurzy jsou mým druhým dítětem.“
Tereza Kramplová studovala hru na klavír na Pražské konzervatoři a hudební management na Akademii múzických umění. Prudukční dimenze její profese nakonec vzala vrch, ale ke klavíru má stále hodně blízko – mimo jiné také proto, že pochází z klavírnické rodiny. Říká vám něco jméno Milan Klíma? Tak to byl Terezin dědeček a nástroji z jeho továrny na pianina je například vybavena celá konzervatoř v Reykjavíku. Tereza sama už na klavír moc nehraje, ale nástroj doma má – je to samozřejmě Klíma Piano – a klavírní literaturu pro poslech vybírá velmi sofistikovaně – Schumannův Vídeňský masopust, Chopinovo Nokturno cis moll, Bachův Italský koncert s Donem Dorseym na syntezátor, Janáčkovu Sonátu I. X. 1905, Brahmsovy Variace na Händelovo téma.
Můj profesor na konzervatoři Michal Rezek mi říkal – pusť si Dorseyho, budeš pak Italský koncert hrát úplně jinak, než se běžně hraje.
Za paní Terezou Kramplovou jsme se nevypravili do Broumova, nýbrž za Prahu, kde žije se svou rodinou, a prostřednictvím stanice D-dur k ní zveme na návštěvu i naše posluchače. Vychutnáme si plný zvuk Mendelssohnova Oktetu, cituplné tóny Mahlerova Adagietta nebo houslí Itzhaka Perlmana v hudbě Johna Williamse k filmu Schindlerův seznam, Piazzollovo Libertango nebo Květinový duet z opery Lea Delibese Lakmé.
Na ČRo D-dur vysíláme 6. a 7. srpna dopoledne s reprízami po půlnoci.
