Na kole do Alp nebo na Havaj mohou i handbikeři. A nemusí kvůli tomu ani opustit obývák
V Česku vznikl unikátní handbikový trenažer s rozšířenou realitou. Vozíčkáři díky němu mohou projíždět skutečné cyklostezky, a dokonce závodit s dalšími handicapovanými z celého světa. Podle vývojářů je trenažér ručního „šlapání“ také dobrou terapií, protože umožňuje pohyb i těm, kteří by jinak sportovat nemohli.
Díky handbiku Saša rozkvetla, říká o nadějné desetileté hendikepované závodnici maminka
Umožnit hendikepovaným dětem zažít vítr ve vlasech a radost ze sportu, tak shrnuje Karolína Dadejíková důvody, proč se v organizaci Černí koně rozhodli začít vyrábět handbike kola pro postižené děti. Jedno z nich dostala i desetiletá Saša Borská. Už teď je svými úspěchy velkou nadějí pro paralympijský sport.
Heřman Volf z neziskové organizace Cesta za snem usedl na invalidní vozík před 12 lety po pádu na lyžích. Na sport ale nezanevřel, začal jezdit na handbiku a trénovat chtěl i doma. Hledal jednoduchý a praktický trenažer. Jenže žádný nenašel, tak si ho musel sám postavit.
„Přenášet si kolo někam do vnitřních prostor je složité. Museli bychom pořád někomu říkat, aby nám s tím pomohl. Proto vznikl tento trenažér,“ vysvětluje. Trenažer má jedno kolo, elektromagnetický brzdný systém a hlavně tablet s aplikací pro zobrazení rozšířené reality.
Na Havaj i do Alp
„V aplikaci je nahraných asi tisíc tras. Jsou v ní videa, kudy cyklista před vámi projel. Můžete sledovat statistiky, jak se zlepšujete, nebo se podívat na místa, kam byste se normálně nepodívali – třeba na Havaj, do Spojených států, Thajska nebo do Alp. A projet se můžete i Central Parkem v New Yorku,“ popisuje Heřman Volf.
Navíc se cyklista může díky aplikaci na trenažéru v reálném čase potkat s jinými handbikery a třeba si dát závod na trase, na které se společně domluví.
Video nese data ze satelitu, takže vás v Alpách neuchrání strmých kopců a je to skutečný zápřah. Trenažér díky zabudovanému brzdiči při jízdě z kopce zpomaluje přesně tak, jak brzdí aplikace. Simulace trasy je tedy opravdu věrohodná.
Sportem k sebevědomí
Ostatně to byl i cíl Heřmana Volfa – dostat pomocí moderních technologií handicapované ke sportu.
Pro hendikepované jsou sociální sítě větší pomoc i past, k závislosti na nich jsou náchylnější
„Nejsou to technologie, jsou to lidi,“ odpovídá Petr Hubalovský na otázku, jaké technologie mu pomáhají v tom, aby měl kvalitnější život. Petr je na vozíku už šestnáct let. V centru Paraple v pražských Malešicích motivuje lidi s podobným osudem k tomu, aby na sobě pracovali. A sociální sítě jsou podle něj dobrým pomocníkem.
„Trenažér jsme vyvinuli proto, aby si zdravotně postižení mohli zlepšovat fyzickou kondici. Sice byl původně určený především vozíčkářům, ale postupně zjišťujeme, že ho využívají i lidé s jiným typem postižení. Stávají se postupně samostatnější, jsou méně závislí na svém okolí a roste i jejich celková psychická pohoda.“
A proto i Heřman Volf zahájil veřejnou sbírku. Byl by rád, aby si speciální trenažer s rozšířenou realitou mohlo pořídit co nejvíc lidí a vydat se tak z tepla domova na cyklostezky po celém světě.
