Na Dakaru vládne vojenská disciplína

13. březen 2014

Dakar na mě asi osudově čekal. Baví mě být v pohybu a tam je den hodně rychlý, říká Jan Říha, vedoucí redaktor Motožurnálu a Zelené vlny. Na Dakar jezdí jako akreditovaný novinář od roku 2005.

První ročník v Africe byl šokem. Na Dakaru totiž vládne až armádní disciplína. Novináři, kteří přispívají do novin nebo vysílání, se přemísťují denně 800 kilometrů letadlem. Musí si stihnout sbalit spacák, stan, být na minutu přesný a ještě stíhat pracovat v extrémních podmínkách.

Jan Říha zažil i písečnou bouři. Zavřel se do stanu a přál si být hodně daleko. Dnes na to vzpomíná s nostalgií. „To byl ten pravý Dakar.“ V Africe vyrazil i do osady a natáčel o tom, jak lidé žijí.

Čtěte také

Zkombinovat realitu Dakaru s denním vysíláním je složité. Zpracování materiálů zabere 14 hodin denně. Někdy jsou problémy se spojením přes satelit a to pak spánek trvá třeba jen dvě hodiny. „Řadu informací dnes lidé najdou na internetu, ale příběhy lidí a atmosféra závodu, to v internetovém zpravodajství být nemůže,“ říká Jan Říha.


Dakar je dnes velká komerční akce

Jan Říha a Stanislava Lekešová

Závod se oproti prvním ročníkům změnil, je rychlejší. Poprvé byl odstartován roku 1979, dva roky poté, co se při pouštním závodu na motorce ztratil a málem v poušti zahynul Thierry Sabine.

Po této zkušenosti se rozhodl uspořádat dálkový závod napříč Afrikou. Dnes je to soukromá komerční akce. Státy platí za to, že Rallye Dakar startuje u nich.

V minulých letech se rallye kvůli teroristickým hrozbám přesunula do Jižní Ameriky. Změnil se i terén. Například Josef Macháček, který vyhrál Dakar několikrát na čtyřkolce, říkal, že „terény v Africe jsou pro závodění lepší. Jsou tam duny, písek, velký prostor.“

Čtěte také

V jihoamerické poušti Atacama je prostor omezený. Navíc je proslulá terénem, který vypadá jako nasypaná vrstva jemného cementu. Závodníci na konci konvoje se už terénem doslova brodí.


Jezdci omdlévali vedrem

Rozdíl mezi Afrikou a Jižní Amerikou je i v klimatu. V Jižní Americe se rallye posunula do větších výšek. Při přejezdech And mohlo být i pět stupňů pod nulou, jinde byla obrovská vedra, 47 stupňů ve stínu. Někteří závodníci omdleli.

Čtěte také

„Rallye Dakar je každým rokem těžší,“ říká Jan Říha. Pro jezdce účast v rallye znamená tři čtvrtě roku příprav, shánění sponzorů. Závodníky může potkat zranění i smrt. Tu na Dakaru našel i její zakladatel Sabine. Zahynul ve vrtulníku a dnes má v poušti památník.

Rizikový je závod hlavně pro motorkáře, kteří ve 180 kilometrech v hodině musí stihnout sledovat kamenitý terén i navigaci. Pořadatelé mají obrovský tým doktorů. Je jich tam přes 50 a každý den v bivaku postaví mobilní nemocnici. Doktoři jsou i ve vrtulnících, které konvoj provází. Pokud je písečná bouře nebo mlha a vrtulníky nemohou vzlétnout, tak se závod odkládá.

Čtěte také

Náš nejúspěšnější závodník Karel Loprais na Dakar už nejezdí, ale Jan Říha ho ještě zažil. Dnes rallye jezdí Lopraisův synovec Aleš. Karel Loprais uměl dokonale přečíst terén. Jako zkušební jezdec byl ve správnou chvíli k dispozici a na Dakaru ukázal, že na to má. Slavnou rallye vyhrál s tatrovkou šestkrát. Dostal nabídky řídit i jiné kamiony, ale odmítl je.

Jan Říha by přál každému zažít radost, jakou mají závodníci v cíli. Celkově ujedou ve 14 dnech 9,5 tisíce kilometrů. „I když přijedou vyčerpaní, následují výbuchy emocí. A to je nádherné točit.“

autor: zk
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.