Na Černé věži jsou nejen čtyři ciferníky, ale také zvláštní koule, která ukazuje fáze Měsíce
Když se v centru Českých Budějovic postavíte pod Černou věž z jižní strany, tedy u sochy Jana Valeriána Jirsíka, a zvednete hlavu vzhůru, uvidíte pod ciferníkem okno se zvláštním černým krytem. V něm se velice pomalu točí černozlatá koule. Jedná se o ukazatel měsíčních fází.
„Je to jakýsi model Měsíce, který se jednou za 29 a čtvrt dne otočí kolem své osy a ukazuje nám aktuální měsíční fázi. Například když se blíží nov, tak se ukazuje svojí černou stranou,“ vysvětluje ředitel Státního okresního archivu v Českých Budějovicích Daniel Kovář.
Koule měří v průměru asi 60 centimetrů. „Dneska se tomu trochu prozaicky říká ukazatel měsíčních fází, někdo o tom mluví jako o maličkatém budějovickém orloji, ale staří Budějčáci v 17. a 18. století používali krásný výraz mondšajn čili z němčiny měsíční svit,“ dodává Daniel Kovář.
Ukazatel se na Černé věži objevil zřejmě na počátku 17. století, kdy byly pořízeny první hodiny. „Tehdy už byla Černá věž třicet let stará. Hodinový stroj v roce 1606 pořídil třeboňský hodinář a donát. Bohužel nemáme žádné materiály, které by svědčily o tom, že v tom roce vznikl i mondšajn, ale pravděpodobně ano,“ uvádí ředitel archivu.
Dochované záznamy jsou až z roku 1687, kdy se ukazatel opravoval. „Mechanismus začal dělat neplechu. Jak byl napojen na hodinový stroj, tak způsoboval nepřesný chod hodin. Dochoval se účet, v němž si řemeslník účtuje 14 zlatých a 48 krejcarů a píše, že opravil rafiky hodin a níže se nacházející mondšjan,“ ukazuje Daniel Kovář.
V českobudějovickém archivu zůstal navíc ještě účet od malíře, který obnovil nátěr na kouli. „Z toho se unikátně dozvídáme, jak ten nátěr vypadal, že koule nebyla jako dnes napůl černá a napůl zlatá. Původně byla půlka zlatá a půlka byla namalovaná modře a posázená zlatými hvězdičkami,“ dodává archivář.
Čtěte také
Kniha zápisů ze schůzí městské rady z konce 17. století dále dokládá, že radní už o pouhých pět let později řešili stížnost věžného na nepřesný chod hodin. Příčinou měl být opět mondšajn a byla nutná další oprava.
Během 19. století byl náhon k ukazateli přerušen a koule se přestala se otáčet. „Barva opadala, lidé si jí přestali všímat. Teprve o mnoho let později, v 80. letech 20. století, přišel pan Karel Hebík, který se staral o chod hodin na Černé věži, s tím, že ten mechanismus opraví. Skutečně v rámci rekonstrukce byl ukazatel v roce 1986 opět uveden do provozu a od té doby funguje dodnes,“ doplňuje Daniel Kovář.
Příběh mondšajnu na českobudějovické Černé věži přináší magazín Vltavín. Dále pořad připomíná smutné události z konce září roku 1938 a vezme vás na procházku po místech, kde zněly výstřely.
Související
-
Jihočeské pohraničí v září 1938 jen tak neodevzdali, bojovalo se ve Vyšším Brodě i Krumlově
Češi nevydali v roce 1938 Sudety bez boje. V období kolem Mnichovské dohody, která byla podepsána 29. září, se bojovalo a střety trvaly až do 2. října.
-
Z ochozu budějovické Černé věže visí horolezci. Natírají ciferníky hodin
Neobvyklý výhled na Budějovice si budou pár dní užívat dva horolezci. Na Černé věži natírají ciferníky hodin. Ve čtvrtek začali pracovat na jižní straně směrem k náměstí.
-
Černá věž byla původně světlá. První obchodní dům stál v uličce, které si dnes mnozí ani nevšimnou
Mezi nejstarší a nejvýznamnější ulice v Českých Budějovicích patří Krajinská. Stojí v trase bývalé důležité obchodní stezky. Ta vedla z Prahy a odsud pokračovala na Linec.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
