Mýty a pravdy spojené s transfúzí krve

10. prosinec 2013

O krevních transfuzích jsme hovořili s primářem Transfuzního oddělení Thomayerovy nemocnice Petrem Turkem.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Petr Kolář otevřel druhou hodinu vysílání Dvojky Českého rozhlasu, dopoledního vysílání. Jím vás provází Daniela Brůhová. No, a co vás čeká v této hodince, například se ponoříme do roku 1966, a to v seriálu 90. výročí Českého rozhlasu, co se vysílalo 9. prosince uslyšíte kolem třičtvrtě na 11. Také vás pozveme do vánoční Paříže, no a ještě krátce po 11 přijde Marek Orko Vácha, biolog, přírodovědec, pedagog, také kněz, polárník a předseda etické komise, těch témat, které budeme probírat, je mnoho, doufám, že se přidáte svými e-mailovými dotazy. Ale teď už otevírám Zdravotnickou poradnu. V ní sedí pan doktor Petr Turek, primář Transfúzního oddělení Thomayerovy nemocnice. Dobrý den přeji.

MUDr. Petr TUREK, primář Transfúzního oddělení Thomayerovy nemocnice
--------------------
Dobré dopoledne.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Transfúze krve, to je naše téma, to je jasné. Mohu darovat krev, i když nevím třeba jakou mám krevní skupinu? Jsou žádanější některé krevní skupiny, pane doktore?

MUDr. Petr TUREK, primář Transfúzního oddělení Thomayerovy nemocnice
--------------------
Tak, především bych měl říct, že se těmi krevními skupinami to není až tak jednoduché, protože většina z nás ví, že je nějaký systém A, B, 0, případně RH faktor, ale ono těch systémů je dohromady asi 30. A těch kombinací pak velký počet. Podstatné je, že výskyt těch krevních skupin mezi těmi potenciálními dárci a pacienty si vzájemně odpovídá. Takže většinou je to tak, že člověk, že připravujeme krevní skupinu pro toho příjemce tak, nebo vybíráme ten přípravek tak, aby odpovídal té krevní skupině toho příjemce. Tošku rozdíl je v tom, že některé znaky na těch krvinkách nebo krvinky, které nenesou některý krevní znak, jsou pro nás výhodnější, čili pro nás jsou o něco zajímavější dárci, kteří mají krevní skupinu 0 negativní, ale je to zlomek procenta navíc.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Zlomek procenta navíc, přesto když bych se rozhodla darovat krev, tak do jakého věku je to ještě vhodné?

MUDr. Petr TUREK, primář Transfúzního oddělení Thomayerovy nemocnice
--------------------
Tak u nás se odebírá krev od 18 let do 65, poté už jenom s výslovným souhlasem lékaře před každým odběrem a také po 60 roce už ten odběr nedoporučuje se začínat s dárcovstvím po 60 roce, ale u lidí, kteří dávají pravidelně, tak je možné dávat i později.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Napadá mě, pane primáři, když bych měla plánovanou operaci, věděla bych, že možná tam bude nějaký problém, mohla bych si nastřádat transfuzemi svou krev?

MUDr. Petr TUREK, primář Transfúzního oddělení Thomayerovy nemocnice
--------------------
Tak u těch plánovaných výkonů v České republice je poměrně populární režim takzvaných autotransfúzí, čili to je přípravek toho daného pacienta připravený k jeho výkonu. Má to smysl dělat u výkonu, kde se dá předem odhadnout, teda za prvé u výkonů plánovaných a za druhé u těch, u kterých se dá předem odhadnout, že ta krev zapotřebí bude. Mám-li si vybrat příklad, tak typický kyčelní náhrada je jeden z výkonů, kde se bez krve chirurgové neobjedou. Takže tam to má smysl.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane doktore, jak dlouho taková krev vydrží, jak, když mi ji odeberou?

MUDr. Petr TUREK, primář Transfúzního oddělení Thomayerovy nemocnice
--------------------
Je důležité říct, co se s tou krví vlastně děje. Každá odebraná jednotka v současnosti už se rozděluje na několik přípravků. Oddělují se červené krvinky a plazma zcela standardně, z části odběru se také připravují koncentráty krevních destiček a skladovací podmínky a doba použitelnosti těch přípravků se liší. Červené krvinky vydrží 6 týdnů, pokud jsou uchovávány v chladničkové teplotě. Krevní destičky vydrží pouhých 5 dní a plazma se zmrazí a uchovává se ve zmraženém stavu až 3 roky. Takže tam s tou problém není.Největší problém bývá s těmi krevními destičkami, případně s červenými krvinkami.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Mohl byste mi říci, na co je potřeba ta plazma?

MUDr. Petr TUREK, primář Transfúzního oddělení Thomayerovy nemocnice
--------------------
Plazma se podává z části přímo v nemocnicích pacientům po velkých krevních ztrátách například a nebo se odesílá k průmyslovému zpracování, kdy se z ní izolují jednotlivé krevní bílkoviny, a ty se pak používají jak u krvácivých chorob nebo k náhradě krevního objemu. Červené krvinky jsou nosičem kyslíku, takže ty se podávají především u pacientů, kteří ztratili velký objem krve nebo naopak nejsou schopni červené krvinky tvořit, a to je v současné době zvětšující se skupina pacientů, kteří jsou v nějaké dlouhodobé léčbě, třeba protinádorové.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká primář Transfúzního oddělení Thomayerovy nemocnice v Praze pan doktor Petr Turek. Jestli se chcete zeptat na cokoli, co se týká transfúze a dárcovství krve, tak volejte po písničce 221552525 a nebo 2424 na konci.

/ Písnička /

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Na Dvojce Českého rozhlasu pokračuje Zdravotnická poradna. Pan doktor Petr Turek, primář Transfúzního oddělení Thomayerovy nemocnice v Praze je připraven odpovídat na vaše otázky na telefonech 221552525 a 2424 na konci. Dobrý den, první dotaz.

osoba
--------------------
Ano, dobrý den, Bělovská u telefonu. Já bych se ráda zeptala pana primáře, je mi 68 let, čeká mě náhrada kyčelního kloubu a možná asi složitější, protože mám degeneraci od mládí a teprve teď prostě mě to tak začíná soužit, že by to bylo asi nutné podle lékařů. Kde bych si mohla eventuálně udělat zásobu té své krve, protože předpokládám, že to bude složitější a jak bych se, na koho se obrátit a jestli je to služba hrazená pacientem a nebo ...

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
A nebo placená pojišťovnou? Pan primář vám odpoví, poslouchejte. Děkujeme.

osoba
--------------------
Děkuji vám.

MUDr. Petr TUREK, primář Transfúzního oddělení Thomayerovy nemocnice
--------------------
Tak, dobrý den. Já myslím, že by s tím neměl být žádný velký problém. Zorganizuje to ten chirurg nebo ortoped, ke kterému, který rozhoduje o té operaci. On by měl také odhadnout jaká bude potřeba těch jednotek a zařídit i ten odběr. Obvykle se ten odběr provede na transfúzním oddělení v místě, kde se provádí ta nebo bude provádět ten výkon. A je to výkon hrazený ze zdravotního pojištění.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže pacient nic neplatí. Poslechneme si další dotaz. Dobrý den přejeme.

osoba
--------------------
Dobrý den, dobrý den. Prosím pěkně, já bych se ráda zeptala, když někdo dává krev, jestli se zkoumá při tom odběru, zda má boreliózu a jestli se to vůbec teda, ta krev teda vyšetřuje podle toho?

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkujeme za dotaz. Bezpečnost, jak ta krev, kterou dostáváme.

MUDr. Petr TUREK, primář Transfúzního oddělení Thomayerovy nemocnice
--------------------
Důležitá otázka, u té transfúze samozřejmě nic v medicíně není stoprocentně bezpečné, ale v současné době to riziko přenosu infekce krevní transfúzí je velmi malé. Borelióza obecně se transfúzí v podstatě nepřenáší, není popsán žádný přenos. Takže transfúzní zařízení nevyšetřuje dárce na tuto infekci. Vyšetřujeme dárce na infekce na infekční žloutenky typu B a C a infekci HIV a syfilis. To jsou infekce, které by se daly, nebo které by mohly být přeneseny, ale borelióza se nevyšetřuje.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Dodává pan primář Petr Turek. Poslechneme si další dotaz. Dvojka Českého rozhlasu, dobrý den. Haló!

osoba
--------------------
Dobrý den, tady Zíchová. Prosím vás pěkně, já mám taky k panu primářovi dotaz. Já jsem v 81 roce rodila, byla mi dána transfúze, měla jsem círařskej řez druhej, a po transfúzi, která mi začla kapat, jsem měla 41 teploty, tak mi tu transfúzi přerušili, jako v pohodě. A potom mi asi po 26 nebo 25 letech jsem dostala z nemocnice, kde jsem rodila, lísteček, teda jako zprávu, že se mám dostavit na nějakou biopsii, já to teda odmítla, ale chtěla jsem se zeptat, co to mohlo bejt, jestli to byla nějaká zkažená krev nebo jak je tohle možný?

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane primáři, jestli se to dá určit po takové době?

MUDr. Petr TUREK, primář Transfúzního oddělení Thomayerovy nemocnice
--------------------
No, tak po takové době se dá asi jenom spekulovat, o co by mohlo jít. Především bych řekl, že ta bezprostřední reakce velmi pravděpodobně nesouvisí s tím, že paní teď někdo chce dále dovyšetřovat. Ta reakce buď byla alergická nebo šlo o s největší pravděpodobností byla alergická reakce a nebo šlo o nějaké, o reakci na rozpadlé krvinky. Po těch letech bych očekával, že se třeba přešetřuje nějaký možný přenos infekce, ale to bych asi tu biopsii, také si myslím, že to by se spíš dělalo nějakými testy z krve. Takže nedělal bych z toho žádný velký závěr.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká pan primář Petr Turek. Další dotaz, dobrý den, Dvojka Českého rozhlasu.

osoba
--------------------
Dobrý den, tady Veselý Radek.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano.

osoba
--------------------
Já mám takový dotaz, já jsem byl před 5 rokama asi darovat krev v Brně ve Fakultní nemocnici, všecko proběhlo v pořádku a za měsíc mně došel potom dopis, že jsem byl vlastně odmítnut kvůli nějakým znaky anti HCV, jo a pan doktor mi potom říkal, že vlastně u nich jsem neprošel, ale že jim jde, kdybych šel darovat třeba někam jinam do nemocnice, že bych mohl projít, jak je to možný?

MUDr. Petr TUREK, primář Transfúzního oddělení Thomayerovy nemocnice
--------------------
Tak, ta vyšetření, které se provádí, povinné vyšetření je stanoveno vyhláškou, je univerzální i standardní v celé republice, ale některá zařízení provádějí některé testy navíc, a to je jedna věc. A druhá věc, pravděpodobnější v tomto případě, některé ty testy, záleží na tom, jaké se použije diagnostikum a některé to diagnostikum může dávat falešný výsledek. Čili pokud to zařízení použije diagnostikum, které u toho konkrétního dárce dává falešný výsledek, tak je možné, že v jiném zařízení by ten dárce byl normální. Ale pokud by zjistili infekci, tak vás o tom jistě informují, doporučí vám nějakou léčbu. Takže asi šlo o falešnou reakci a pak by bylo možné dojít jinam.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Doufám, že jsme vás uklidnili, tedy konkrétně pan primář Transfúzního oddělení Thomayerovy nemocnice v Praze Petr Turek. Dnes naše Zdravotnická poradna na vlnách Dvojky končí, ale pan primář přechází na náš chat, aby s vámi asi tak 15 nebo 20 minut si ještě chatoval na webu 2.rozhlas.cz najdete tabulku, kam můžete vyplnit své dotazy. Pan primář vám odpoví. Děkujeme moc.

MUDr. Petr TUREK, primář Transfúzního oddělení Thomayerovy nemocnice
--------------------
Já také děkuji.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
Přeji krásný den a hezký zbytek adventu.

MUDr. Petr TUREK, primář Transfúzního oddělení Thomayerovy nemocnice
--------------------
Nápodobně.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka
--------------------
No, a my za chviličku zalistujeme knihou knih ilustrovanou biblí.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

Karel Klostermann Ze světa lesních samot

Ze světa lesních samot

Koupit

Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.