„Myslím, že toho stále není dost!“ nabádá sexuoložka k sexuální výchově na školách i v rodině

9. říjen 2015

Choulostivé téma? Lidé kvůli předsudkům často váhají s návštěvou sexuologa. A cítí před ním nervozitu. Mluvíte nebo mluvili jste vy se svými dětmi o sexu?

Pořád u nás existují rodiny, kde se před dětmi o sexu vůbec nemluví. Tyto rodiny jsou pak třeba striktně i proti sexuální výchově ve školách. „Protože mají pocit, že je to něco nepřístojného, co by dětem nemělo být vykládáno zvlášť ve škole,“ říká sexuoložka Petra Vrzáčková.

Rezervy tu jsou

Rodin, které jsou tomu naopak otevřené, přibývá. „A ty pak pravděpodobně nebudou u mě v ordinaci,“ popichuje. Tam, kde se o sexu nemluví vůbec, se totiž podle ní obvykle nemluví ani o vztazích mezi mužem a ženou. „O tom normálním souznění dvou lidí.“

Proto je Vrzáčková velkým zastáncem sexuální výchovy v rodině i ve škole. Mrzí ji, že na řadě škol ještě není zavedená. „Myslím, že toho stále není dost.“ A nemyslí tím sexuální praktiky, ale mezilidské vztahy. „Učit už ve školkách, kdy je v pořádku, když se mě někdo dotýká, a kdy už ne. V tom máme stále co dohánět.“

Čtěte také

U sexuologa jako u stomatologa

Podle sexuoložky a gynekoložky může za obavy před návštěvou lékaře hlavně výchova a to, jak se rodiče se svými potomky o sexu baví. „Proto u pacientů cítím velkou nervozitu. Ale to se většinou rozplyne a pak na tom můžeme pracovat stejně, jako kdyby přišli s tím, že je bolí zuby.“

Lidi si myslí, že psychoterapeut si s nimi sedne, řekne jim, co mají dělat, a všechno bude v pořádku. „Terapie trvá rok a někdy i déle. A změny jsou pozvolné“, upozorňuje Petra Vrzáčková.

Co jsou obvyklé otázky

Lékař by se měl pacientů hlavně ptát. „Kromě toho, jaké měla operace, se žen ptám, jestli je spokojená v sexu a jestli při něm nemá bolesti.“ To by, podle ní, měly být obvyklé otázky.

Milenci

„Ve chvíli, když zjistíme, že tam problém je, tak mohu pacientce nabídnout setkání v rámci sexuologické ambulance, kde na ni mám času samozřejmě více,“ vysvětluje.

Točí se svět kolem sexu?

„Díky němu jsme naživu. Na druhou stranu je potřeba brát sex jako součást života. Nikoli jako jeho hlavní část.“ Právě tohle je důvod častých partnerských nesouladů. Podle Vrzáčkové je třeba si uvědomit, že jinak se v sexu chováme po dvou letech vztahu a jinak po 20.

Čtěte také

Do její sexuologické poradny prý přicházejí častěji muži, kteří mají problémy s erekcí. „Skoro polovina mužů nad 35 let trpí erektilní dysfunkcí. Ženy chodí nejčastěji s tím, že mají partnerský nesoulad, nebo nemají chuť na sex.“

Zázračná pilulka pro muže neexistuje

Aby lék na podporu erekce fungoval, musí být muž vzrušený. „Neznamená to, že si vezmu pilulku a za hodinu můžu fungovat“, říká odbornice. Pilulky prý ale lze všeobecně doporučit, protože kontraindikací je velmi málo a závislost na nich nevzniká.

Je ale třeba koupit si lék v lékárně. „Velké úskalí vidím v lécích, které se dají koupit po internetu. Látky tam mohou být v jiné koncentraci, takže nemusí fungovat. Nebo je jich tam naopak moc. Muži z toho pak můžou mít problém.“

Petra Vrzáčková

Jak je to u nás s očkováním proti rakovině děložního čípku? Chodí ženy na preventivní vyšetření? Kdy je vhodná hormonální substituční léčba? Více uslyšíte v iRadiu.

autoři: eh , Stáňa Lekešová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová