Muzika, víra a vitamíny. „Je třeba mít pokoru před zázrakem života,“ říká zpěvák Roman Dragoun

Přestože se narodil v jihočeském Písku, dalo by se o Romanovi Dragounovi říct, že je brněnskou hudební legendou. V Brně hrával od roku 1980 ve svých začátcích s kapelami Regenerace, Progres 2 nebo Futurum. A v Moravském zemském muzeu třídil houby v archivu nebo v pavilonu Anthropos ometal prach z mamuta. „Když hraní nebylo, tak jsem musel něco dělat, měl jsem čtyři děti. Každá práce mě baví, ale teď jsem si koupil klávesy na pověšení na krk a s nimi se vyřádím nejvíc.“

Čtěte také

Projekt Romana Dragouna dokázal kvalitu písniček i schopnosti zpěváka

V současné době je pro Dragouna nejdůležitější se o sebe dobře starat, jak po stránce fyzické, tak duchovní. Proto skáče do studené vody, bere vitamíny a popíjí čerstvé ovocné a zeleninové šťávy. Miluje svou velkou rodinu, má 11 vnoučat a celá rodina „muzicíruje“.

S kapelou svého syna David Dragoun Band byl ostatně v roce 2012 vybrán do Beatové síně slávy. Umělecká rodinná tradice je u Dragounů dlouhá, dědeček založil pěvecký sbor, maminka zpívala a jeho otec, který byl vynikajícím malířem, psal pro syna některé texty k jeho písničkám.

Roman Dragoun v rozhovoru vzpomíná také na saxofonistu, hudebního aranžéra a hudebního režiséra Českého rozhlasu Brno Zdeňka Nováka. „Ve svých 81 letech se mi svěřil, že celý život aranžoval písničky a nikdy neposlouchal jejich texty, protože ho nezajímaly. Poprvé začal poslouchat texty až z mojí desky – z toho mi běhá mráz po zádech.“