Muži z Marsu, ženy z Venuše. Proč si ve vztahu nerozumíme, i když mluvíme stejným jazykem?
Známá metafora o tom, že muži jsou z Marsu a ženy z Venuše, naznačuje, že mužské a ženské vnímání světa se liší. Jak moc se prožívání obou pohlaví odlišuje? Jak muži a ženy komunikují? A jak si ve vztahu lépe rozumět? Terapeut Lucian Kantor mluví o tom, proč se často více vyplatí naslouchat než snažit se druhého pochopit.
I když je rozdělení na čistě mužský a ženský svět jisté zjednodušení, vychází podle psychoterapeuta Luciana Kantora ze dvou opakujících se přírodních principů.
„Ženy obecně více akcentují cirkulární princip – jsou citlivé na přítomný okamžik. Muži více inklinují k chronologii – k plánování a k návaznosti událostí,“ vysvětluje psychoterapeut Lucian Kantor.
Tyto principy ale nejsou biologicky dané. Každý v sobě neseme oba. Problém nastává tehdy, když v nás převažuje ten, se kterým se vnitřně neztotožňujeme. „Například ženy mohou přebírat v rámci emancipace mužské vzorce, ale nemusejí se v nich cítit dobře. Podobně muži, kteří třeba zajišťují domácí krb, se nemusejí cítit komfortně.“
Čtverec a kruh
Vztahová dynamika se pak komplikuje i v komunikaci. Zatímco žena chce v momentě, kdy se něco závažného děje, jen cítit sounáležitost a sdílet emoci, muž se snaží problém analyzovat a najít řešení. Výsledkem bývá nepochopení. Žena má pocit, že je kritizována, mu zase, že není dostatečně oceněn. Proto Lucian Kantor klientům vždy radí, aby se nesnažili druhého pochopit, ale jen naslouchali a respektovali partnerovo vidění světa.
Čtěte také
„Oba dva se totiž dívají na válec, ale jeden vidí čtverec a druhý kruh. Oba dva mají pravdu, protože každý se dívá na věc z jiného úhlu pohledu. Důležité proto je nezpochybňovat pohled druhého, ale pokusit se pochopit, že oba principy jsou kompatibilní.“
A co dělat, když jeden z rodičů zůstane na výchovu sám? „Zásadní je zachovat si svůj primární princip – ženský, nebo mužský – a chybějící vzor doplnit přirozeně skrze přátele nebo rodinu. Děti totiž potřebují oba principy, i když ne vždy přicházejí z jedné domácnosti,“ dodává Lucian Kantor.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
