Může porušení světelných rytmů vyvolat u dětí hyperaktivitu nebo ADHD? Odpovídá Helena Illnerová
Zjistila, jak naše biologické hodiny ovlivňují tvorbu spánkového hormonu melatoninu a co s tím dělá světlo a tma. Co ovlivňuje spánkové rytmy dětí?
„U ADHD může být narušen světelný cyklus. Ale našli jsme to jen vývojově u dětí 12–14 let. Ty měly zkrácenou tvorbu melatoninu. Noční tvorba melatoninu je signál subjektivní noci. Takže během vývoje se jim zkracuje délka subjektivní noci. Ale nenašli jsme to ani u menších dětí ani u starších,“ popisuje profesorka Helena Illnerová.
„Samozřejmě děti po narození tzv. volně běží časem. Nemají ještě subjektivní den a subjektivní noc jasně oddělenou a trvá jim tak šest týdnů, než si spánek začínají koncentrovat pozvolna do noci a bdění do dne. To je doba, která je pro maminky nejtěžší, protože jim to rozbíjí jejich cyklus.“
Co vám se zdravím dělá přechod na letní čas? Proč je pro nás klíčové ranní světlo? Proč má stále více lidí potíže s nespavostí? Poslechněte si ze záznamu.
Související
-
„Náš den trvá 16 hodin,“ říká odbornice na biorytmy Helena Illnerová. Co si myslí o změně času?
Ví toho spoustu o tikotu našich biorytmů. Patří jí v tom jeden světový objev. Takže její názor na změny letního a zimního času nelze brát na lehkou váhu.
-
Biochemička Helena Illnerová prý celý život horko těžko doháněla biologii
Naším dnešním (28. prosince) hostem byla, v pořadu Je jaká je po 11:05, slavná česká fyzioložka a biochemička Helena Illnerová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Ze světa lesních samot
Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.
