„Mrtvý Usama, dobrý Usama,“ říká Dušan Neumann
Naším dnešním (7. září) hostem pořadu Je jaká je byl po 11:05 hodině novinář, reportér a fotograf Dušan Neumann.
Novinář, televizní, rozhlasový komentátor a fotograf žijící v Pensylvánii si na osudové okamžiky 11. září pamatuje naprosto přesně. „Byl to krásný den. Teploty se vyšplhaly nad 30 stupňů. Ráno jsem si pustil zpravodajství a najednou se objevila zpráva, že malé dopravní letadlo narazilo do severní budovy Obchodního centra.“ Přišlo mu divné, že v tak jasném počasí se nemohl vyhnout. Podobná událost se již stala, kdy malé letadlo narazilo do budovy Empire State Building. Potvrzení pochybností dostal za pár chvil, kdy vyšlo najevo, že se jednalo o dopravní Boeing, plný cestujících. A co bylo horší, netrvalo dlouho a bylo vidět další letadlo, mířící na jižní věž. „Když došlo k nárazu, Amerika byla najednou ve válce.“
Pracoval tehdy pro BBC v České republice. „Během 15 minut přišla informace, co se děje. Poté jsem strávil 8 hodin u telefonu a podával hlášení, co se děje. Zavládla totální panika jak v médiích, tak mezi Američany samotnými.“ Nejvíce oceňuje složky integrovaného záchranného systému, které se na místo útoku dostaly s neuvěřitelnou rychlostí a začaly zachraňovat osoby z obou hořících budov, jejichž kapacita v plném obsazení byla 40 000 osob.
Během týdne se objevily první konspirační teorie. „Těžko říci, kdo byl jejich iniciátorem. Jejich příznivci jsou lidé, kteří nevěří ničemu, krom teorie, podle které se vyvolená kasta boháčů zmocnit světa. K tomu ale potřebují dostatek pro důležitých záminek, které poté splétají dohromady.“ Podle Dušana Neumanna tak mají na co svést, že sami nežijí ve velkém materiálním bohatství. Za přitěžující fakt ale považuje, že tehdy spolu FBI a CIA komunikovaly. Organizace si spolu nesměly vyměňovat informace. V září byl zatčen Zacharias Moussavi, který se měl účastnit útoků. FBI ale nemohla rozklíčovat jeho notebook, protože nedostala od soudu povolení. Stalo se tak až 3 měsíce po útoku díky nátlaku francouzské tajné služby. „O čem se v Evropě moc nemluví je fakt, že Bin Ladin byl ze své rodiny vyděděn. Pokud by se vrátil do své domoviny, byl by okamžitě popraven.“
Útok samotný vnímá Dušan Neumann jako snahu zabít co nejvíce nevinných civilistů, ale jako atak na symbol amerického bohatství, kapitalismu a zkaženosti západu. Teroristům samotným záleželo pouze na jediném: ponížit a urazit Ameriku jako svrchovaný stát. A to se jim dle slov novináře a komentátora podařilo.
„Myslím si, že pocit zloby a ponížení, který tento útok v USA oživil, si v srdci nosí každý doteď.“ Za první obdobnou demoralizující akci považuje Dušan Neumann Pearl Harbour. „Tyto pocity jsou sice překryty poměrnou bezpečností, neboť k žádnému dalšímu útoku již nedošlo a všechny pokusy byly zmařeny ještě před jejich provedením.“ Dle jeho názoru ale Američané vnímají jednotlivá opatření stále více jako obtěžující, než jako bezpečnostní. Olej do ohně přilili zástupci kontrolního úřadu, kteří se pokusili skrz letištní kontroly pronést součástky nutné k sestavení bomby. Na 19 letištích se jim to povedlo.
Mají tedy tak přísná bezpečnostní opatření (včetně sundání opasku a obuvi při procházení detektorem kovu) podle Dušana Neumanna smysl? „Myslím si, že ano. Potencionální teroristé znejistí. Nemohou vědět, zda se jim podaří vnést dostatek výbušniny, aby útok mohli provést. Určitě si rozmyslí útok na pilotní kabinu, dveře jsou dnes velmi silně pancéřovány. Na většině linek létají ozbrojení strážci. Nikdo ale neví kolik jich je a kde právě letí. Tato bezpečnostní opatření pomohla zmařit několik amatérských pokusů.“
Když se strůjce celého útoku povedlo dopadnout a jeho tělo byl vhozeno do vody, mělo být s jeho ostatky naloženo právě takovým způsobem?. „Padaly názory, že měl být zašit do prasečí kůže a zakopán v poušti.“ Většina Američanů dle Dušana Neumanna ale přivítala skutečnost že je mrtev s úlevou a ulehčením.
„Také vznikly dohady, proč akce proběhla tak diletantsky. Myslím si, že ho zabili záměrně. Kdyby byl dopraven do USA, soudy by trvaly nesmyslně dlouho a neúnosně by se zvýšila možnost dalších teroristických útoků. Podle mne mrtvý Usama, dobrý Usama.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.