Mravenčí lekce lidem

"Léta práce v závěsu na horolezeckém laně desítky metrů nad zemí ve vás vypěstují zájem o padající předměty. Každou chvíli vám totiž něco upadne a nezbude vám nic než bezmocně koukat, kam to spadlo."

Poslušen vypěstovaného reflexu, sledoval Stephen i padající mravenčí dělnice. A nestačil se divit. Mravenci padali po zakřivené dráze. Po několikametrovém klouzavém letu přistáli na kmeni stromu, z kterého je vědec shodil. Za chvíli měl Yanoviak mravence zpátky, protože vyšplhal ten kousek vzhůru a vyhledat ve větvích nezvaného hosta pro ně byla hračka.

Opravdu velký moskyt|foto: grist.org

V pralese potkáme řadu tvorů ovládajících řízený klouzavý let. Ze savců přelétávají ze stromu na strom poletuchy vybavené širokým kožešinovým lemem mezi předními a zadními končetinami. Také mezi plazy najdeme hned několik zdatných letců, například malajskou ještěrku dráčka létavého nebo i některé hady. Bezkřídlý hmyz však při řízeném plachtění vzduchem zatím nikdo nepřistihl.

Mravenec podává při letu vzduchem úžasný výkon. Než stačí zkorigovat polohu těla, může se v první fázi pádu od stromu dokonce vzdalovat. Bleskově to napraví vzdušným "čelem vzad". Otočí tělo o 180 stupňů a dráha pádu se okamžitě zakřiví žádoucím směrem. Jemné finesy manévru ještě čekají na detailní výzkum. Snad si při něm mravenec pomáhá dlouhýma zadníma nohama, které mají plochý průřez a jsou opatřeny výběžky. Mistrovským kouskem je i přistání. Jakmile mravenec ucítí pod nohama dotek kůry, zachytí se jí drápky zadních končetin.

Také podrobnosti přistávací operace stále obestírá tajemství. O její náročnosti výmluvně svědčí fakt, že mravenci mnohdy přistání nezvládnou, narazí do kmenu a padají dál. Ani v této situaci nepropadají panice, provedou ve vzduchu další korekční salto a opět zamíří neomylně ke kmeni. Když nepřistanou napoprvé, povede se jim to při druhém nebo třetím pokusu.