Mnohé íránské ženy odkládají čádor, také se chtějí líbit

Když se řekne "íránské ženy", zpravidla se nám vybaví ponurý obrázek postav zahalených do černého čádoru. Takto oblečené skutečně chodí milióny Íránek. Podíváme se však za Peršankami, které utrácejí desítky tisíc korun za poslední módu a luxusní kosmetiku a výběr při nákupech by jim mohla závidět leckterá Evropanka.

"Jsem věřící muslimka, v Koránu ale není nic o povinném zahalování žen ani zákazu make-upu. Šminky pro nás určitě nejsou to nejdůležitější. U spousty žen ale vidíte, že make-up používají až příliš. Asi je to pro ně určitá náhražka za to všechno, co mají v Íránu zakázáno."

Ánáhítě může být kolem třiadvaceti a tady na ulici v severní, tedy poměrně bohaté, části Teheránu mě zaujala právě svým výrazným make-upem. Takže toho má asi zakázáno hodně. Pojďme se ale podívat do některých obchodů, kam si ženy a dívky chodí vysněné libůstky kupovat. Třeba do prodejny Žíná, která nabízí luxusní kosmetiku na drahé obchodní třídě Valí Asr.

"Íránské ženy velmi dobře vědí, co frčí ve světě. Vidí to v satelitních televizích, v zahraničních časopisech. Často také cestují na Západ. Hned jak tam něco zahlédnou, shánějí se po tom i doma.Takže sem chodí nakupovat značky Gucci, Escada, Versace, Cartier, Bulgari," vyjmenovává sortiment prodavač Mohammad.

Nedá mi to ale, abych se nezeptal na íránské problémy, o kterých se hodně píše v zahraničí. "Jedna věc jsou hospodářské potíže, druhá věc, co se líbí ženám. Takže i když na ledacos chybějí peníze, za svůj vzhled jsou ženy připravené utrácet pořád," tvrdí Mohammad.

A neodrazují od nákupů kosmetiky třeba občasné zátahy na příliš vyzývavě oblečené a namalované ženy? Těmi je přeci íránská mravnostní policie proslulá. "Ano, když jsou nějaké takové zátahy, lidé přicházejí o trochu méně. Ale trvá to vždycky jenom chvilku. Lidé pořád mají návštěvy, pořádají svatby, a tak zase brzy začnou znovu nakupovat, aby se ženy mohly zkrášlovat," dodal prodavač.

Pojďme tedy za těmito zálibami o kousek dál. Samozřejmě ne až do chudých a nábožensky orientovaných čtvrtí, kde by takové dotazy působily spíš jako provokace.

"Máme hodně značkových brýlí - Armani, Gucci, cokoli si vzpomenete. Denně prodám sedm osm kusů," říká Pedrám, majitel dalšího nablýskaného krámku. "Tohle jsou sluneční brýle Bulgari s diamanty od firmy Swarovski a stojí tisíc dolarů. Každý týden prodám nejméně jedny," vytahuje Pedrám z výlohy kousek za dvacet tisíc korun.

V sedmdesátimilionovém Íránu jsou propastné rozdíly v životní úrovni obyvatel, názorech na okolní svět i třeba na to, co patří ke správné cestě životem. Na chudém venkově, kde jsou vděční za asfaltovou silnici, jsou rádi i za čínské brýle za pár korun, které oči spíš zničí. Tady ve světě bohatých už mají jiné požadavky, což potvrzuje i Pedrám.

"Mladí v Íránu se rádi dobře oblékají podle módy. Dobře vědí, co se nosí ve světě. My jezdíme vybírat na veletrhy do Francie, Itálie a do Německa. Když se tam něco objeví, můžeme to tu nabízet zákazníkům jen o měsíc později," pochlubil se Pedrám.

Třeba sem jednou zavítá i Ánáhítá, protože, když jsem ji potkal, žádné sluneční brýle kupodivu neměla. Co říká na to, že krása a kvalita stojí takové peníze? "Na to má každý svůj názor. Někdo si kupuje drahé značkové věci, někomu stačí laciné. Každý si ale může i v Íránu najít to svoje," míní.

Spustit audio