Mládež a alkohol

Jak jsme na tom?
Při pohledu na výsledky výzkumů je zřejmé, že mladí Češi zaujímají ve zkušenosti s alkoholem vždy přední místo: začínají pít poměrně brzy, podíl abstinentů je nízký, frekvence konzumace poměrně vysoká a také zkušenost s opilostí je značná. Nicméně hlubší analýza dat ISRD (mezinárodního výzkumu delikvence mládeže) přinesla alespoň jednu relativně pozitivní zprávu: v podílu vysoce rizikových konzumentů alkoholu, tedy těch, co pijí velmi často velké množství alkoholu, patří Češi spíše k evropskému průměru a dominují země západní Evropy jako Německo, Nizozemsko či třeba Dánsko. Naopak nejnižší podíl nacházíme v severských a středomořských zemích. Švédsko a Itálie jsou dva příklady patřící mezi země, v nichž je skupina nejrizikovějších konzumentů nejméně početná. Poměrně paradoxní je, že se v těchto zemích setkáme s diametrálně odlišným přístupem k regulaci alkoholu.

Jak k problému přistupují jinde
Ve Švédsku stát částečně reguluje prodej alkoholu a jeho cena je kvůli zdanění velmi vysoká. Značný důraz je kladen na prevenci pití alkoholu u mládeže, kdy cílem je úplná abstinence, ideálně i po dosažení plnoletosti, nebo případně alespoň oddálení začátku konzumace do pozdějšího věku. Častá je i snaha vytvářet negativní postoj k alkoholu jak u dětí, tak u jejich rodičů, kteří by měli na abstinenci svých potomků účinně dohlížet.
Naproti tomu přístup Itálie k regulaci alkoholu je velmi liberální a odráží situaci, kdy v kontextu středomořské kultury je mírná konzumace alkoholu, zejména vína, téměř samozřejmou součástí každodenního života. Ačkoli věková hranice prodeje alkoholu dětem je stanovena na 16 let, není výjimkou, když rodiče povolí i mladším dětem dát si skleničku vína při společném jídle. Některé zahraniční studie pak dokládají, že tento středomořský model „učení se“ zodpovědné konzumaci alkoholu pod dohledem rodičů vede ke snížení rizika následného excesivního pití.

Článek publikujeme se souhlasem časopisu Vesmír 06/2013.