Mistr surrealismu David Lynch. Svým bizarním uměním si vydělal přes miliardu dolarů
„Moc jsem toho neviděl. Opravdu nejsem žádný filmový fanda. Raději pracuji na vlastních věcech,“ řekl režisér David Lynch, narozený 20. ledna 1946. A tento přístup se mu zřejmě vyplatil. Byl třikrát nominován na Oscara v kategorii nejlepší režie – za filmy Sloní muž (1980), Modrý samet (1986) a Mulholland Drive (2001). V roce 2019 získal čestného Oscara za celoživotní přínos kinematografii. Vyhrál hlavní ceny na Filmovém festivalu v Cannes i v Benátkách.
Díky svým vizuálně ohromujícím, znepokojivým a nevyzpytatelným dílům, plným snových sekvencí a bizarních obrazů, byl Lynch považován za mistra surrealismu a jednoho z nejinovativnějších filmových tvůrců své generace.
Čtěte také
Přistupoval jinak k vyprávění, k dialogu, k práci se zvukem a dokonce i k natáčení erotických scén. Lesbická scéna z jeho filmu Mulholland Drive patří k nejcitovanějším scénám ve filmové historii.
Nekoukatelné?
„Život se nám jeví jako záhadný a je v lidské přirozenosti pokoušet se záhady řešit,“ říkal a dodával: „Je příliš mnoho pocitů, náznaků a jevů, které nás jakoby přesvědčují, že to celé má nějaký význam.“
Byl kuřákem, vášnivým pijákem kávy, malířem, milovníkem krásných žen a člověkem s netradičním smyslem pro humor, který často vycházel z trapného ticha.
Muž s vrabčím hnízdem
Proč si oblíbil Českou republiku, kam se rád pravidelně vracel? Jak probíhalo natáčení jeho prvního filmu Mazací hlava, který mnozí diváci nedokážou kvůli jeho depresivní atmosféře dokoukat? Kolik měl žen a dětí? A jak se mu podařilo vydělat přes sedmdesát milionů dolarů, tedy zhruba jeden a půl miliardy korun?
To vše se dozvíte v dnešních Příbězích z kalendáře věnovaných Davidu Lynchovi, který byl moudrý jako sova – a přitom nosil na hlavě účes připomínající vrabčí hnízdo. Možná se řídil mottem svého kultovního seriálu Městečko Twin Peaks: „Sovy nejsou tím, čím se zdají být.“
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
