Místo předmětů z doby bronzové se objevilo rogalo, říká podvodní archeoložka Barbora Machová

24. listopad 2016

Ve filmech se potápěči noří ke galérám a objevují poklady. Ale že by se někdo nořil do Labe nebo Dalešické přehrady, to moc pravděpodobně nezní. Archeoložka Barbora Machová si místo pláště oblékla neopren a vytvořila obor archeologie vodních ploch.

„Podvodní archeologie pro mě byla vrcholem dobrodružství. Fascinovalo mě to od dětství. Začala jsem studovat archeologii a dva roky na to jsem začala s potápěním. Přemýšlela jsem, jak by to šlo skloubit,“ popisuje Barbora Machová. Spojila tak koníček s vlastní profesí.

V zahraničí je podvodní archeologie zajetým vědeckým oborem (třeba ve Slovinsku má stoletou tradici). U nás se jí ale kromě Machové nikdo systematicky nevěnuje. Teprve před časem vznikla první profesionální (ale dobrovolná) skupina archeologických potápěčů při Masarykově univerzitě.

Hodnotu má i neúspěšný výzkum

V Česku je přes 800 zatopených historických míst. Vodní toky u nás prošly mnoha regulacemi. „Máme vytipovaná místa, kde regulace neproběhla. I tam kde proběhla, mohly zůstat zachované břehy. Existuje technika, kterou zatím nemáme k dispozici. Informace čerpáme z písemných pramenů, a od lidí.“

Barbora Machová

První expedice proběhla na Labi u Porta Bohemika. „Už dřív se tam našlo sto předmětů z doby bronzové. My jsme dělali revizní výzkum. A našli jsme rogalo. Myslím, že pokud tam něco je, tak ještě hlouběji.“ Zkoumání samozřejmě ztěžuje špatná viditelnost v našich vodách.

Naše slepá díra

„Podmořská archeologie ve Středozemním moři je relax. V našich řekách není vidět, je tam zima, proudy, bahno. Podařilo se najít například záušnice, podkovy, keramické střepy,“ vypočítává Machová. Co by ale skutečně ráda našla?

„Obrovský náklad i prvky lodě. A pak také zbytky osady, která stála na pilotech ve vodě, a zabývala se hlavně rybářstvím. Jsou známé ze všech sousedních zemí, jen u nás je slepá díra.“

Logo
autor: zk
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.