Místo. Co všechno můžeme označit tímto slovem?
Pod označení místo lze zahrnout různé části prostoru – od části místnosti až po celý kontinent.
Otázka:
Prosím o vysvětlení pojmu „místo“. Jsem státní občan ČR a v novém občanském průkazu a pasu mám uvedeno místo narození „UKR“, v řidičském průkazu „Užgorod UA“. Narodil jsem se r. 1925 v Užhorodě na Podkarpatské Rusi, která tehdy patřila ČSR, a můj otec (nar. v Praze) tam působil.
Podle mého názoru Ukrajina je „země“ nikoli místo, a proto by v průkazech mělo být např. napsáno jako místo narození „Užhorod ČSR – nyní UKR“. Mimochodem za německé okupace jsem v občanské legitimaci („Kennkarte“) měl napsáno „Ungarn“ – zda i „Užhorod“ si již nepamatuji.
Odpověď:
Slovo místo může označovat velmi různé „části prostoru“ – od kousku místa v rohu místnosti po celá města, či dokonce celé země či kontinenty. Proto lze pod označení místo zcela neproblematicky zahrnout i celou zemi.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
