Miroslav Zítek považuje za svou životní cestu expedici do Jižní Georgie

5. srpen 2011

Hostem Tomáše Voženílka a pořadu Šťastnou cestu Dvojky ČRo po 14:05 hodině byl v pátek 5. srpna cestovatel a fotograf Miroslav Zítek.

Thajsko, Filipíny, Vietnam, Nepál, různé části USA, Kostarika, Namibie, Keňa, Botswana, Norsko, Rusko a Francie. To je jen malý výčet zemí, které navštívil, aby objektivem svého fotoaparátu zachytil přírodu a zvířata v jejich přirozeném prostředí. Nás samozřejmě zajímalo, která z cest se Miroslavu Zítkovi nejvíce vryla do paměti. „Za skutečně životní cestu považuji expedici do Jižní Georgie, která je vlastně takovou bránou do Antarktidy. Byla to nezapomenutelná pouť, na které se k tomu sešla i výborná parta lidí.“

Místní příroda je prý naprosto úžasná a zážitků si přivezl domů mnoho. Ne všechny ale byly příjemné. Po cestě se mu ztratily kufry, takže byl nucen vyrazit s minimálním vybavením. „Přineslo mi to na druhou stranu poznání, že i s minimem věcí se dá přežít, pokud je po ruce trocha vody na přeprání,“ poznamenal a přidal vzrušující zážitek z fotografování. „Kromě rypoušů sloních probíhala ve stejnou dobu i říje lachtanů. Tato zvířata nesnesou v tomto období kolem sebe nic živého v okruhu 2 metrů. Některé pláže byly lachtany tak přecpané, že nám nezbylo než vzít do rukou stativy, mávat s nimi kolem sebe jako zbraní a rychle proběhnout kolem nich. Říkali jsme tomu ulička hanby.“ Jak poznamenal Miroslav Zítek, nebylo to nic příjemného ani extra bezpečného, protože tito mořští živočichové mají sice zuby jako pes, ale ve srovnání s ním váží kolem 250 až 300 kilogramů.

Tuleni a lachtani atlantičtí

Fotograf a cestovatel se právě vrátil z Keni. Kam budou mířit jeho příští kroky? „Po krátké přestávce doma zamířím opět s partou nadšených fotografů tentokrát ne do brány k Antarktidě, ale přímo do samotné Antarktidy.“

V rozhovoru s Tomášem Voženílkem se podělil o dojmy ze svých dalších cest. To už si ale poslechněte sami.

autor: eh
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.